Dílo #26986
Autor:Danny
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:19.05.2006 10:38
Počet návštěv:674
Počet názorů:8
Hodnocení:5

to ty
každý den se rodíš do svého světa
přemýšlíš kde se čeho dotknout
však jako brouk v hlavě
škvaří se v tobě skoro neuchopitelné
jádro vší té samoty, odloučení, oddělení
to ty jsi ta anomálie v chodu hodin
to ty můžeš za pád Atlantidy
rozdíly pohlaví jsou tvoje vina
ve svém ego-království bez oken a dveří
musíš právě ty zbořit vlastní hrad
učinit ten krok, vlastně let
vesmír je beze zbytku přítomen
ve tvojí lebce
každou noc se rodíš do svých snů...

Názory čtenářů
19.05.2006 11:35
Zuzulinka
je to pravda...
19.05.2006 11:51
AZALIN
Nevim, jestli je to poezie, ale jinak musim souhlasit se Zuzulinkou...
19.05.2006 11:51
adelka
Ne! Neříkej to nahlas! Já vážně za ten pád Atlantidty nemůžu! Já jí vážně tenkrát tím teroristickým útokem nezničila!!! :o))))))))*
19.05.2006 20:08
vesanus
...vytka??
19.05.2006 20:23
Mario Czerney
obsah hutný, až z toho mrazí, Danny
20.05.2006 15:22
Eugen Prd
Moje ego ted z toho dostalo ambici zborit samo sebe :-)

(a pes se honi za vlastnim ocasem)
06.06.2006 12:34
Androgyna
to ty
pro každého z nás je to někdo jiný
a každý z nás přemýšlíme,jak si to své ego-království
nezbourat,uchovat,nepřestavovat, kde najít tu nejmíň bolestivou
škvírku jako nouzovej východ a vchod pro všechny ty mimostředný
vesmírný lety tam a zpátky...
a proč je to těžký? to ty!
a když je nenajdu? to ty!
zhroutím se? to ty!
zkusím to znova? ano, zase se najde někdo to ty! pro koho má cenu
to zkoušet dál:-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)