Dílo #17219
Autor:Danny
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.06.2005 20:56
Počet návštěv:532
Počet názorů:10
Hodnocení:9

Prolog
(jedna smutnější)
povzdech uprostřed popela
přidávám si na záda kamení
drsný smirek vlastních proher
každý pohled experimentátora
prý mění pozorovaný jev:
čas se změní pouze potom
co se podívám na hodinky
láska uvadne právě v okamžiku
kdy si ji uvědomím
čistota je poskvrněna v bodě
kdy se sama sebou opájí
...já nechci chtít vlastnit
vše co vidím!

Názory čtenářů
11.06.2005 21:01
Krimi
Viva experimentos :o).
12.06.2005 09:20
Albireo
*
12.06.2005 14:04
Vladimír Ochrana
Tip, archív, poklona.
12.06.2005 14:52
Leon Chameau
Vzdy nam hovoria, nech chodime s otvorenymi ocami, a potom toto.... ***!
13.06.2005 13:49
Seregil
Dobrý.... dost dobrý...*t
13.06.2005 15:24
Burlev
dtto:

Seregil napsal(a):
Dobrý.... dost dobrý...*t
24.06.2005 09:09
AZALIN
29.06.2005 16:52
Hester
*
10.08.2005 13:21
Pegas
prekvapils*
10.08.2005 14:03
beepee
připomnělo mi to "nechtít chtít mít na očích tvé oči..."

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)