Letos již v červnu je trávy po pás,

po senoseči si cloním oči,

strach z vůně vlhké trávy letních cest,

vlhké jak myšlenky nad obočím.

Stromům venku bouře větve láme,

my bojíme se ronit krev z dlaní,

ty vedle klidně spíš, v nejdelší den

tak kratinká noc pro milování.

Do vůně ořechového dřeva

slunce zapadá, svléká ti šaty,

slastí jak tráva padneš na záda,

krev roníš jak hrozen ponačatý.

Ta stará třešeň dneska padla

jak vody Labe do zdymadla.