Dílo #64877
Autor:Lady
Druh: Tvorba
Kategorie:Jiné
Zóna:Jasoň
Datum publikace:02.07.2011 23:04
Počet návštěv:753
Počet názorů:8
Hodnocení:4 2

Prolog

Odpusť mi
Odpusť mi, že dívám se na tvou nahou duši.
To tělo ji opravdu sluší.
Krejčí byl mistr.
Ale to ty víš.
Miluju ty barvy z rána,
když oblíkáš se ...
jsi táááák jak vločka lásky
taješ mi na půnebí
a zas přijdeš s novým časem
zavírám už brány očí
dnes vyprodáno
Bůh se směje ♥♥♥
těla naše mrtvá leží
a my rozprostřeni zas v úsměvu nekonečna...


Názory čtenářů
03.07.2011 08:33
play
čtu už potřetí, nevim kudy dovnitř

třeba takto
http://www.youtube.com/watch?v=5fAGl_9D8gU&feature=related
03.07.2011 22:15
Lady
Půnebí zastaralý výraz pro patro v ústech, tak mám ráda archaismy.
Krásné dny ♥
05.07.2011 19:39
baucis
Byť rozprestrený v úsmeve nekonečna - to je taká istota, že by to nemalo skončiť :))
14.07.2011 14:33
Burlev
Tak tady jsem nedoplaval...
09.08.2011 15:26
Haber
*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)