Víra Církevní
Silný tón krajem zní - duní zvon nad zemí - kostelník zazvoní - u kříže se pokloní
Ráno první přichází v chrámu svaté obchází před Kristem se zastaví modlitbou ho oslaví
Čeká na zvuk u dveří pohledem si ověří kdo to za ním přichází k(e) zpovědnici odchází
Farář roucho obléká hříšná duše pokleká otec boží naslouchá hříšník Bibli poslouchá
Ve jménu otce syna ducha po hrudi se míhá ruka snad Bůh odpustí mi hříchy co se neodvážím říci
Jestlipak je láska hříchem zaznívá tu často tichem nikdo odpověď ti nedá každý ji sám v srdci hledá
Snad ji najde - někdy možná - myslíš že ne - nikdo neví - copak neví - nikdo neví co je vlastně rozhřešení
Hříšník začne pokání bohu se v něm uklání farář s ním pak popíjí mešní víno z Podyjí
Člověk hříšný odchází do míst odkud pochází na čas má zas v duši klid hříchem zase může žít
Je snad tohle víra boží každý hříchy své odloží až když proti nim je kříž za víru se chtějí bít. |