Stín rychlejší než kroky.
Zrcadla a obrazovky. Celkem nepochopitelná
story. Naše společná žiletka dvířka otvírá.
Skleněná zkumavka, úplně prázdná,sem Anděl,

když svíčka hoří a knot upadá.Morbidní dírka.
On mi ale nevěří, kéž by opak pravda byla.

Žádná romantika, trochu jiná strana.
Moje nová indispozice. Poslouchej dál. Zakázal mi upřímnost!
Nic už se nedovíš! Je mi to líto..On ví to nejlíp!

Klečí na kolenou, myšlenka pouhá,agent s divným kódem 241,co rád by všechno Měl. Okna otvírá. Musím se nadechnout!

Sám slovy se usvědčí a dá ti vědět jaká je to hra a co sní bude dál, když nenávist s láskou objímá.(čti 2x)
Spoután a na detaily rozpitván. Můj přítel měl pravdu,
když řekl, že musí odejít. Ale jsou to silný pouta. Okolo krku divná zrada.

Když mě má a nemá... Jsem Anděl, chtěl jsem mu říct, ale co vy na to? Byl by to jen špatný konec..víno na koberci usychá, jako tenhle

detail ročního období, umírá..