zvony odbíjejí stesk po půlnoci vzdám se všemuv dáli velkoměsta leskkus srdce v něm neseženu
už vím, jak podřezat si oči i když ruce znehybněly paprsek, jenž kdysi zářilje chatrný a osiřelý
ode zdi ke zdiv nesoukromí hlas zaniká, není jejízas a znovu mizím tamkde zvony stesk odbíjejí po půlnoci vzdám se všemuv dáli tělo mé se ztrácí kus srdce v něm neseženu