Známe se od první třídy, od šatových zástěrek.Tenkrát jsme si myslely, že až vyrosteme a budeme dospělé, to by nám asi bylo zrovna těch sladkých osmnáct, tak budeme bydlet spolu. Jakože budeme mít někde byt, asi 2+1, v paneláku, tak jak jsme byly zvyklé a budeme v něm vegetit. Co budeme dělat, případně čím budeme, tím jsme se nějak výrazně nezabývaly. Když nám bylo třináct, vsadily jsme si Sportku a chtěly za výhru jet do Maďarska, k Balatonu. Jiné místo v Maďarsku jsme ani neznaly, tak jsme se hledáním jiného ani neobtěžovaly. U toho Balatonu jsme si chtěly nakoupit tričko se síťovinou v cyklámově růžové barvě na patentky a okouzlit v téhle kreaci místního krasavce Zbyška Horáka. A abychom si výhru pojistily, šly jsme se pomodlit do kostela na náměstí. Byla tam zima a kasička, hodily jsme tam dohromady asi pět korun a čekaly na výsledek slosování. No, nebudu napínat, nepřišlo nic.

A tak jsme dál milovaly společně Martina Vyskočila, který byl neuvěřitelně opálený a skákal dokonalé šipky ze skokanského můstku na místní plovárně. A když pohodil mokrou hlavou s černými vlasy, vypadalo to, jako když se oklepe čokoládový kůň. Myslím, že jsme se pak v noci převalovaly v postelích a snily o Něm, který nás vezme do náruče, akorát se nám myslím v tu dobu trochu ve snech tloukl Vyskočill s Johnem Travoltou. O sexu jsme nevěděly téměř nic, tedy z praktického hlediska. Francouzák jsme sice znaly, ale výcvik proběhl pouze někdy na začátku sedmé třídy a to bohužel na Juditě S., které navíc příšerně smrdělo z pusy. Ona byla vůbec podezřele zkušená, na svoje léta. Vždycky byla krok před námi a když se dala do dětí, stálo to za to. Dvojčata s Vietnamcem, chlapečka s černochem čtvrté normálně, po česku. Kam se za ní s… Angelina Jolie.

Tak jsme se tak porůznu protloukaly po školách, až jsme skutečně zakotvily na sídlišti vedle sebe. Je nám o pětadvacet víc, orgasmus už známe, po Travoltovi žádná z nás ani nevzdychne a jedinou vzpomínkou na ta léta byl jakýsi skicák, který nedávno kamarádka vytáhla u příležitosti nějakého mejdanu. Po prohlížení vzpomínkových fotek z kategorie: Moji milenci a několika nejapných poznámkách na adresu jejich penisů, se otevřel svět, který nás vrátil zase o pár desetiletí zpátky. Po dvou litrech vína a otázce: „Už jsi šukala s hluchoněmým?“ Bylo dovoleno vše. Patnáctileté holčičky na výletě se na černobílé fotce  tvářily velice nevinně, nebýt láhve čůča (pozn. ovocné víno) v ruce každé z nich.

To bylo tak, někde se stanovalo a nějak se k tomu nachomýtla parta hluchoněmých trampíků a co může napadnout slečny v rozpuku mládí, než s nimi zalézt do stanu. Na táborové písně nebyl čas a dlužno dodat, že ani hlas, tak se šlo přímo na věc. Prý to bylo moc hezké, akorát, že chlapci při tom vydávali pouze tlumené zvuky ne nepodobné zastřenému hýkání.

My holky máme vůbec ve zvyku povídat si o těch věcech velice otevřeně, ne, že ne.  A tak si tak po těch všech svých zkušenostech říkám, cože mě to na světě s chlapama ještě čeká. Už jsem toho zažila dost, už jsme tady měli milence na kole a soulož v obilí, obtisklé kamínky na zadku, projížd´ku v autě s panem Dokonalým, kterému jsem chtěla ukázat hranice vojenského újezdu a který mi místo toho ukázal, jak se sklápí sedadlo ve Fabii combi a jazykovou smršť A navíc to tam v tom autě bylo potom jako ve filmu Titanic, dokonale zamlženo, protože byl podzim a kolem rostly šípky. Bylo nám to myslím docela fuk, jen jsme se báli, aby na nás nevyjel nějaký tank.

A tak dál.

Jak říkám, je nám zhruba o pětadvacet víc, máme za sebou děti, rozvody, rozchody i návraty a sex pořád stejně hýbe námi, jako kdysi. Jen už se asi nad tím vším umíme asi víc povznést, už je známe, ty plačící chlapíky na hrudi, kteří nějak nekočírují svůj orgasmus, známe způsob jednání bývalých milenek svých partnerů, kdy nám braly tříleté děti od ruky s tím, že je budou vychovávat, protože zrovna dělají nějakou speciální pedagogickou školu. A jak nedávno podotkla kamarádka, které se tohle kdysi přihodilo: „To víš, ona si na Davidovi (tehdy tříletém synovi), dělala seminární práci“.

Kamarádka vypadá dnes velice vyrovnaně, já ostatně také, nebýt ovšem malých výpadků v podobě jejího podnapilého pořvávání na adresu náhodného zbloudilce mužského pohlaví na dámský mejdan, že ví kulový o bodu G, protože jejímu broučkovi to trvalo pět let (!), než se s ním naučil zacházet.

A tak by bylo nejlepší všechny tyhle bývalé a budoucí milence a manžely nějak nakombinovat dohromady, aby z toho byl nějaký kloudný výsledek do budoucnosti.Vzít mozek pana inženýra, opálenost páně Vyskočilovu a penis hluchoněmého a nějak to umně vymodelovat v žádoucí výsledek. Abychom si, až se pak sejdeme někde v ústavu pro přestárlé, mohly smysluplně zavzpomínat nad ovesnou kaší, na ty dokonalé kousky, co nám prošly pod rukama.

Ale stejně, pokud bych tenhle text musela nějak literárně upravit, samozřejmě, že bych k tomu dopsala nějaký ten happy end, alespoň v podobě touhy po opravdové lásce a nalezení dokonalého splynutí duší.

Zaplaťpámbu, že nemusím, protože by to bylo proti přírodě a já fakt za to nemůžu, že ti syčáci raději vždycky splynou raději s mými kalhotkami a ještě lépe s tím, co je pod nimi.