Spřežení černých koní

a bílé čabraky

kočí v cylindru

a promáčený lijavcem

za vozem

ve kterém chybí život

jen schránka ve schránce

kopyta odpočítají čas

ale jemu už ne

on už má spočteno

dělá to jen málo přes třicet

i jeho otec byl náchylný

na zápaly plic

za vozem tedy

jen dáma v šatech

nasáklých vodou

z kaluží

moc přátel neměl

i jeho otec

byl samotář

to přeci musím vědět

chodili spolu na ryby

a mlčeli

třeba i v dešti

rodina se uživit musí

pak chodil sám

zase prší

to je prokletí rodiny

cítím jak mě začíná
 
škrábat v krku

komu ty koně asi

ten čas počítají