Dílo #10401
Autor:Stevenson
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.10.2004 18:06
Počet návštěv:1555
Počet názorů:21
Hodnocení:6

Prolog
s věnováním jedné, která se odemyká houslovým kličkem...
Pro jednu...
Je bohatá
však rozdává se.
A v kráse
hledá něco víc

Když stádo hvězd
se třpytně pase
ale i když je zataženo...
Od bohů zřejmě přisouzeno
ten cit
a víra...
Není nic
co krásu skrytou v sobě nemá
i ústa zlatým klíčkem němá
skrývají něco
co se chvěje.
Není radosti
bez naděje
a naděj v sobě radost skrývá...

Tak at jí nikdy neubývá
tak jako kaše
V hrnečku Vař….
At nikdy neztratí se v nás

To co všem ona
básní dává…
Zapomeňme na Boleslava
Vždyť i bez něj je smutku dost
A s ní, vesele
Na radost…

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Stevenson', 10.10.2004 18:48.

Názory čtenářů
12.10.2004 17:30
Albireo
aldebaran napsal(a):

(Proč nikdo nepíče hororové verše. Musím si asi přečíst Kytici)

S básnickými horory je to asi horší. Ale existuje sci-fi epos!
H. Martinson – Aniara, český překlad vydal Odeon v r. 1966.
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)