| Dílo #10431 |
| Autor: | Giltar |
| Datum publikace: | 11.10.2004 19:57 |
| Počet návštěv: | 459 |
| Počet názorů: | 5 |
| Hodnocení: | 1 |
| Hlásá |
Střecho světa, ty dokonalá. Vidím tvé verše nad sattvá. Jak směšné je mé snažení a tvůj hřbet se lísá.
Pravím ať vrátí mou soudnost navrátí ke kamenům tvým. Stojím a plýtvám leností. Mou havraní láskou.
V kruh sám sebe stáčím ladnými pohyby. Starostí chyby utiší. Tvé koloběhy.
|
|
| Epilog |
|
| Názory čtenářů |
11.10.2004 20:04
nympha_Echo
|
celkem nevimjaký pocit z této básně... ani se nedivim, že nechápeš myšlenky šílící dívky, která se vrátila z Dánska.. :) |
12.10.2004 06:05
bota
|
mě to přijde divný, a chybí mi tam něco údernýho....)) |
12.10.2004 11:33
vlk
|
no bota to vystihla...ale nemyslim,ze je to zle...len to citatela akosi nechyti :) |
12.10.2004 17:46
Lu_Po
|
spousta asociací mě okouzlila .. nejni špatné *
myslím si že tam nic nechybí , že to ostatní se automaticky připomíná |
13.10.2004 02:15
Giltar
|
Lu Po: Pochopil jsem to tak, ze to neni dostatecne "emotivni". Coz maji pravdu. Dekuju vam vsem. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|