Jaro už šimrá špičku nosu Zimník odhodil do rákosu Cyrano spolu s širákem Zima už z posledního hraje Pomalu s duhou v kapce taje I zimní kožich hranostaje Hledá si pozaváté kraje A najednou už tmou se dmou Do sborů ptačích naslechnou Pod bílou krajkou pápěří Sněženky, které uvěří Že nesněží už do věží Že zelenavým lístkům břízy Zvědavé květinové hlízy Z celého srdce závidí To, co běžný pohled nevidí: kočičky s prvním jarním větrem upletly velkou pomlázku a na hody jdou k běláskům |