Píšící báseň sedím za stolem venku mrholí chce se mi spát zavřít oči a snít nechat se unášet korábem snů probudit se do svěžího rána kapek rosy slunečních paprsků bubnování deště duhy večer sednout zachumlaná do deky pozorovat plamínky ohně tančící mezi zdmi krbu pak zavřít oči a být unášena sny...
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'cantes', 29.03.2005 11:03.
Hodně klišovité (koráb snů, svěží ráno, kapky rosy, bubnování deště...). A syntakticky příšerný první verš, to je jako parodie na anglickou větnou stavbu! Sorry, příště to snad bude lepší.