žádný Bůh nás už nespasí Martine je to tak dávno kdy Ginsberg zaříkal Molocha kdy Jeffers vyvolal Krista z hrobu my couvneme a budeme Tě nenávidět marně a strašlivě protože zabít můžeme jenom Tvou památku - ne otevřenou ránu věčnosti plnou našich prstů tady v hloubce padá stále ta samá šestka šestka smrt - šestka život - když marnost na tomto Tvém světě zvítězila
stěna je horečka bílého bdění ke krku upnuta Ráchel Corrie pomoz mi přejít
Epilog
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'bříza', 19.06.2007 09:55.
v životě je to jako v pohádce o slepičce a kohoutkovi: ... dám ti vody, až mi přineseš...cokoliv a přitom na konci toho všeho pinožení, padá rosa z nebe a slepičce už netřeba podstupovat to martírium se šátkem, mlátem, botičkami...a přece to dělá... (?)