Než vyjel Na řeku za rybami, tichem a okouny
poprosil boha větru, aby uklidnil
vlny
černou čapkou lijáku aby smeknul jinam,
případnou bouři aby do tykvové láhve
zazátkoval.
Nad širokou hladinou vody se vznášel opar
jak vlčí mlha,
nakloněná vrba s chromou nohou
naslouchala prázdnotě.
Než vyjel na řeku Oblékl si na sebe potulné inkognito.
Střapce úhořů tam sahaly do nekonečna
k nekonečnu. |