Dnes v noci zdál se mi sen
Jak držím misku mrkve i s kořenem
Ve starém domě u stolu se svou matkou
Ona říká mi, ať rozloučím se s taťkou
Jdu na zahrádku ven
a k místu, kde je hlína
Kde byla pochována kdysi z mého dětství fena
Chci do té země mrkve kořeny jen tak hodit
Ale na řetězu u garáže vidím tu fenu, Astu, chodit!
Rychle k ní jdu, chci ji stihnout pohladit.
Tma, konec, světlo, musím se už probudit.
Venku zableskne se, snad za to může ta bouřka v dáli
Snad za to může pachuť té nejvíc hořké čokolády. (Neměla jsem ji jíst na večer)
Až zítra přijede za námi otec, obejmu ho a za vše mu poděkuji.
Přeju si, ať ho zem ještě nechce
Přeju si ať s námi spí ještě dlouho jen mělce!
|