Dílo #72996
Autor:darmoděj
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:08.01.2021 22:39
Počet návštěv:174
Počet názorů:8
Hodnocení:4 1 3

Potmě šila potměšilá

Já neznám žádnou dobrou fintu

jak projít hydrou labyrintu
a křižovatkou podsvětí
Jak couvat jako krab po laně
a nerozbít si přitom dlaně
aniž jí dlažba posvětí
Já nevyznám se v potměšilých
sudičkách které potmě šily
z vrtochů nití osudy
kdy zarovná mi jméno v  rovu
za mordu třikrát Kerberovu,
osud mi vzkázal: dosud jdi
Čas vlečkou prachu jemně stírán
někdy je fajn a jindy tyran
jsem bez receptu na ten běh
Tak obcházím ho vlčím krokem
a zatím plyne rok za rokem
sám musím běžet... pardon, ech...
 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'darmoděj', 08.01.2021 22:46.

Názory čtenářů
09.01.2021 01:06
alex
...moc pěkné žonglování s míčky slov. Mám radost.
09.01.2021 09:36
šášulka
Osud nás má jak kuličky a nikdy nevíme jak dlouho si bude hrát než nás docvrnká do důlku ;-)
Zamyšlenkově napsáno.
09.01.2021 10:43
Pepík z Hudlic
Tentokrát verše vázané. A svázal jsi je moc pěkně. Stejně jako ty sudičky, co potmě šily z vrtochů nití osudy...
12.01.2021 22:12
psavec
Pěkně poskládaná slovíčka.
17.01.2021 08:40
darmoděj
Děkuji za milou návstěvu, šašulko, líbí se mi to přirovnání ke kuličkám. :)
17.01.2021 08:40
darmoděj
Děkuju za nakuk a přeju hezký den. :)
17.01.2021 08:40
darmoděj
díky za návštěvu, Pepíku. :)
17.01.2021 08:41
darmoděj
díky, psavče a psaní zdar! :)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)