Dílo #72498
Autor:bh
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:25.06.2020 16:51
Počet návštěv:221
Počet názorů:2
Hodnocení:2 2

nitky (10) z židovský kroniky...
:-)
 
s pobaveným zděšením jsem se suverénně dopotácel k Desítce!
a přepadává mne obava potvorná, že budu museti (myšlením svým pressován) jít klečet do kouta na vyloupaný lusky, a otlačovat si tam v koutečku pokoutně kolena a i nadále dumat, 
jak se vyvlíct  z dilemma -
netvrdnout v Ostii ale v Laziu - u kamoša Bombonatiho a očuchávat  zvídavě aji Ramu Singha - exota,
kerej si každý den při kuro-pění smotává nacvičeně dlouhý háro a omotává jej turbanem -
vše dle rituálů jeho divnýho klanu
 
i vytanulo mi vmysli pár alternativ, pisatelsko-autorsky sice egoistických, 
leč čtenářsky akceptovatelných
 
to, že bych jako ty tři spolumakačenky-vsazovatele skel poslal odpočinkově do móřa
a tam je jako nabídnul coby zákusek megalonovi.... to nelze - uvědomil jsem si,
že jsem je obdařil neschopností udržet se v kapalině nad hladinou kapaliny a také -
ten pradávnej žraloček-obr to měl spočítáno před iks milióny let 
a já bych se jevil zcela důvěry ne-hoden, že by jako potvorná fosilie požrala taliánských neplavců 
a nadále v klidu bohorovném kameněla - toto nemíním v reálu riskovat - 
(já si ob-čas zakládám na svým rénomé - byť vacherlatém)
snad nakazit tu bandu sklenářskou streptokokEm čudným a vyřadil je ze hry tklivé - nelze,  
jsem lidumil !
 
noo - trochu křečovitě, ále vy-trvale hodlám sunout děj dál, jako urputnej hovniválek-skarab, starající se vo svou larvu...
myslím si, že tu voňavou kouličku fákt dokoulím... kam, to eště nevím....
ale těch vitreatores sem se zbavil...- takhle jsem je nokautoval...
že jako K.O. (usmívám se pod fousy... hehe)
 
ten šéfsklenář byl aji docela sympatyš - Luigi Curinaldi... sice mne vobčas nasral, ale dal si i domluvit - 
v několika případech teda uznal aji mou Pravdu, byť s pokřupem zubu...
cože cožese, k mý potěše, událo !
narodil se mu dlóóuhó očekávanej syneček - teda vzniklo jeho novorozeňátko rodu mužského
a von měl teda radost, bo u stolu večer jej vždy čekalo 5 žen, štyry jako cérky a 1 teda jeho manželka, rovněž žena...
ják se šecký ty baby jmenovaly - to určitě nevím, ale nový hrdlo obdrželo neotřele
jméno Luigi - po tatínkovi...  hehe
 
a bylo to jako v pohádkách
 
vitreatores upustili opatrně sklíčka (byť několik ruplo), zajásali vzespol s fotrem Luiginem lkajícím od štěstí a jedli pili hodovali a vejskali aji s fra Filippo, bo ani on se neodpíral světské povyraženosti !
a večer nametený vsedli na svý velocipedky, že jako míněj pokračovat ve fiestě v taverně u Magniho
fra Filippo jim kymáceně požehnal, vodebral sa do pelechu kláštorskýho
a voni teda šlapali do pedálků,
sice porozklíženě, no cíleně... a šlapali a šlapali... - až zahučeli do neoznačenýho výkopu
a tam hromadně sténali a sténali do doby, než náhodnej střízlivec, jdoucí opatrně kolem,
přivolal Emergency a byli teda expedováni na ošetřovnu a pak posláni do domácí opatery, 
že jako jen polomná žebra a hematomy a vymknutej členok....
a neboť se fra Filippo zděšeně obával aji úředních následků, ták pro ně - tý ožraly - vyběhal pokoutně bumážku, že sou v neschopnosti skrze nenadálý infekce příušnic a aji já sem preventivně
obdržel ne-schopenku, teda zdravotní jako dovolenou do doby, než sa situace stabilisuje
a umělci budou provozu schopni,
jelikož nyní jsou neschopni a kotle artového činění vyhasly... a pára vychladla. 
(že byli pod parou, to teda fra zdárně ututlal - hehe)
 
takže jsem měl dobu vše zvědět a rozepsat se probarveně o osobě aji o konáních 
teho sinhálca Ramu Singha a rovněž o jeho putování z Punjab až k Appeninám
von byl sice z kasty řemesníkov, leč zlaté dno svýho žbánku postrádal - esli ho věnoval
jejich Zlatýmu Chrámu v poutním jejich městě - teda v Amritsar... tám sou na dachu tejto svatyně 
tuny a tuny ryzího jako zlata...
to mi teda nesdělil, zdali to zlatěnko dal v šanc, leč náš řemesník i nadále postrádal
jak dna třpytněvzácnýho, tak aji prostředků k únosnýmu ob-živení...
 
však co měl? (a čeho sa aji urputno držel) - iba víru v Nejvyššího
schopnosť Simran - teda Rozjímání
vstřícnost vůči muzice, jež zove se Kirtán.. 
a taky nosil pod hávem strhaným kraťasy jak káže Bůh 
a kovovej náramek na ohublým zápěstí nosil a poněkud omšelou dýku za přepasem, 
v záňadří zavšivnej hřebínek na věčně nestříhanej vlas - jak káže Bůh...
a také měl, jako všeci - možněnej vstup do Lángár, lidový to jídelny, by požral milosrdný žrádlo, 
aby mohL i další dny provozovat Sikhana sikhana a eště jednou po leninsku - sikhana...
- čili učitseučitse a učit se, jak káže Naam - jméno Nejvyššího !
teda jak zřejmo - vše nahovno - iba rituály tradiční a kručení stomachu - teda žaloudku... hehe
jak vidno - jsou velmi pozbožní - ti Síkhové
 
a když sa teda ne-pojednou Síkhí ve svý snaze o neodvislost na centru postavili na zadní končetiny, 
jak komoňové v cirku Kludski při koncovým defilé... 
ták Indíra Ghándí, coby hlava onoho čudného subkontinentu kvikla BlueStar...
že jako kódový značení Modrá zvjezdočka 
a nastal pogrom na šecký Síkhové a rozkošná genocida nastala rovněž
leč vona nechtíc přehlídla, že její gorilly tělesně ji strážící rovněž nosí dýky aji turbany pečlivě ovázaný kol lbí - a zapíchli ji..
(esli v 84)... 
 
no to teda ale nastal maximální šrumec - aji halekání do nezroděnýho Khálistánu přes lini
hraničně stráženou -  decibely teda z Pákistánu - jekot, povyk a takle halasně řvali teda 
z Láhauru nepřátelskýho, neboť ten iba 30 km vod masakrů stál, moslimsky krášlen
k poctění Alláhovu - no jo!
 
ten muj Ramu ále nemeškal, vydal sa za tím halasom, učiniv hbitou myšici před dopadajícími prackami davu kukluklanskýho, a přestrojen za moslimskou vdovu s čádhorem cez palici se dostal
až ku Wagah border, jak sou tam tý ceremony indickejch a pakistáni vojclů, voni tam mašírujou
zcela výhružně natěsno ku značený linii, koulí vočima ják Maoři a provozujou svý specifický Haka -
se natřásají kohoutně, bo majou hřebeny óbrovský na palicách,
nožky v mašíru mršťujou až nad čela, šablenky se blejskají aji s chrupy ceněnými
a obecenstva na tribunách fanděj v provokacích, pak stáhnou vojáčkové milí svý flágy na bášňach, potřasnou si výhružně prackama, zabúchnou brány
a vodkráčej do svých mírumilovných soumraků za řevu Zindabád Pákistání 
kerej se tupleně umocňuje s halekáním drsným Zindabád India... 
a do toho eště jekoty Allahuakbarský a z druhý strany idndický hoprytmy,
u kterejch dívky s odhalenými pupíky vesele kroutí zadkem a kymácejí ňadry
k nevúli moslimské protistrany - muslimsky prudérní..hehe
a nebe noční se s hekáním vyklene na těmi mírotvorci uniformovanými a záští formovanými - 
a vodplivne si !
 
no - a do takový vřavy se strategicky přimotal Ramu-vdova jako, a vyčkav mašírovacích vý-kopů soldátů, proklouzl pod jejich napnutýmy lejtky na druhou stranu a tak si aji zachránil neodětej život, lkaje jako furt po umrlým manželovi...
 
ale jak se mu krom sebe podařilo k mešitám alabastrovým propašovat aji ten Late - teda ten soustruh...
to jsem z jeho vyprávění ne-pochopil - na to mi již má angličtina nestačila...
hehe
 
 
 
:-)
 
 

Názory čtenářů
25.06.2020 21:49
fungus2

29.06.2020 18:33
alex
...čtu si a se u toho uchechtávám, někdy i nahlas :)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)