Dílo #71972
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:06.05.2019 12:21
Počet návštěv:19
Počet názorů:4
Hodnocení:4 1

Broukání

Slyšel jsem mluvit moře

šeptalo tajná slova

klasicky

pak ještě jednou znova

teď trochu divně

lehce sarkasticky

to moře dělává

schová se mezi skály

a potom vyskočí

abychom se ho báli

a my se bojíme

srabíci vyděšení

tíhneme duší, tělem

ke křehké matce Zemi

když vejde noční mlha

hřejeme ruce v ohni

prosíme vítr mocný

zas naší loďkou pohni

dovez nás k domovu

kde naše láska plane

splníme naše sliby

tolikrát vynechané

a život spojí dlaně

trpce a dramaticky

a moře šeptne slova

tak stejná jako vždycky

o nás a o svém blouznění

je noc v lidském blížení.

Názory čtenářů
06.05.2019 18:50
Pepík z Hudlic
Moc hezké.
06.05.2019 22:54
W.Floyd
Pěkné poetické broukání o životě. Pozoroval jsem moře večer. A když člověk sedí na molu a poslouchá vlny klevetivé tak jej, panečku, ale napadají myšlenky...
12.05.2019 19:45
josefk
milené je to
14.05.2019 14:01
psavec
Líbí se mi.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)