Dílo #71800
Autor:W.Floyd
Druh: Denní (s)potřeba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.01.2019 02:15
Počet návštěv:85
Počet názorů:6
Hodnocení:

Prolog

Tak pro začátek si zašustím...

Igelitový pes

 


To u mne na sídlišti
proud světla vane oknem
na černý stůl – jak býk rozkročený
rohy v toulci ubrusu.

Zde spočívá má odlehlost otevřené sklenice
z ní čnící okurkám oblé hřbety
na dně třepina kopru
pod kyslým lákem sklíčenosti.

To u mne na sídlišti
v okně záclona mi něco tají.
Svírá světlo po okraji
a myšlenky jako ptáci
smirkují nebe do modra čista?

To u mne na sídlišti
jednou Krušný vítr sytil
igelitový břich hladového sáčku
ten jak plachý pes
pod přemnožená kola aut zabíhal
po chvíli vynořil se, štěkem zašustil
a opět zmizel.

Život krátký vyměřen mu
tomu psanci!
Tiše v křoví anonymně
z bezvětří (na kost) vyhublý
hladem skonal.

 

 


 
 

 

 

 

Názory čtenářů
11.01.2019 13:44
bříza
- vyzrálý kousek.

sklíčenost
odlehlost
lák
Krušné hory
Most
11.01.2019 21:46
W.Floyd
Díky, za komet a návštěvu. Ten Most si skoro trefil. Taková náladová, no.
23.01.2019 21:32
josefk
sladkokyslé :)
25.01.2019 18:31
W.Floyd
No jó. Takovej je život. Díky, Josefku.
25.01.2019 19:56
Pepík z Hudlic
To u mne na sídlišti
hladové igelity byly bity. :-)
Hezká nálada.
26.01.2019 01:00
W.Floyd
A když zafouká, celá smečka běhá v povětří. Díky, Pepíku, za dobrý pocit.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)