Dílo #71753
Autor:Pepík z Hudlic
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Povídka
Zóna:Jasoň
Datum publikace:01.12.2018 15:08
Počet návštěv:53
Počet názorů:12
Hodnocení:6 1 5

Přítelkyně tma

Josef zhasl a zalezl do peřin. Do pokoje jen slabě pronikaly pruhy světla ze zatažených závěsů.

Tma ho objala svými neviditelnými prsty. Bylo to takové něžně přátelské pohlazení.

"Tak povídej, jak ses dnes měl?"

"Ále, ráno jsem byl nakoupit a pro důchod na poště," začal trochu neochotně.

"No vidíš, aspoň jsi měl procházku," řekla tma povzbudivě.

"To jo," připustil, "nohy mi naštěstí slouží."

"A cos dělal potom?"

"Pak jsem si vařil brambory. Dal jsem si na ně máslo a tvaroh. Napil jsem se mlíka."

"To byl celý oběd?" podivila se tma.

"Jo, bylo to docela dobrý."

"Proč si někdy neupečeš kuře?"

"Nějak se mi nechce. Jo, Bětuška, ta dělala výborný kuře s nádivkou. To bych stejně neuměl."

"Vidíš, Bětuška. Už jsi mi o ní dlouho nevyprávěl. Jak jste se vlastně seznámili?"

Josef se na chvíli zasnil.

"Na tancovačce. Hned jak jsem ji uviděl, tak se mi hrozně líbila. Měla světlé lokýnky, moc hezky se usmívala a na sobě takové jednoduché tmavěrůžové šaty s krajkovými rukávy. Moc jí to slušelo."

"Aha, tak proto ty růžové závěsy."

"To byla Bětuščina oblíbená barva. Ty závěsy ušila hned po svatbě a jsou tu dodnes."

"Bětuška musela být opravdu skvělá ženská."

"To byla. Skoro nikdy jsme se nehádali. Každý jsme vždycky řekli svůj názor a dohodli jsme se. Často jsem jí musel dát za pravdu," zasmál se Josef. Zřejmě si vzpomněl na nějakou příhodu, ale nahlas neřekl nic.

"Jak dlouho jsi už vlastně sám?"

"Na jaře to budou dva roky," vzdychl Josef.

"Už dva roky?"

"Tobě to přijde dlouho?"

"Docela jo. Podívej se na sebe, jak žiješ. Akorát nakoupíš, něco málo si uklohníš k jídlu, opláchneš nádobí, občas uklidíš a zbytek času koukáš na televizi. Je tohle život?"

"Mně to stačí, co bys po mně chtěla?"

"Já jenom, že jsem včera večer slyšela sousedku, jak tě zve na buchty a na kafe."

"Paní Kubíčková? Neříkám, je hodná, ale já už nějak nemám sílu začínat něco novýho."

"Stačilo by přece, kdybyste se občas navštívili, ne?"

"Hele, nerejpej do mě, já už jdu spát," odpověděl Josef trochu podrážděně.

 

Druhý den večer ho tma opět objala.

"Promiň ten včerejšek."

"Ty promiň, ujelo mi to."

Tma raději začala z jiného soudku.

"Támhle v rohu u toho křesla vždycky stávala vysoká lampa," poznamenala.

"To máš pravdu. Dali jsme ji s Bětuškou nakonec pryč, protože v ní několikrát praskla žárovka. A proč se na to ptáš?"

"Tak, líbilo se mi to."

"Hm, vždyť z lampy jde světlo, které ti ubližuje," nechápal Josef.

"Ani ne. Když jste svítili lampou, válela jsem se v druhém koutě obýváku."

"To jako chceš říct, že si mám pořídit lampu?"

"Proč ne? Bylo by to tu útulnější."

"To jsou věci," kroutil Josef hlavou. "Tak já se po nějaké lampě podívám.“

"Hlavně vyber nějakou, která by se líbila Bětušce," připomněla tma.

"No to se rozumí samo sebou," souhlasil Josef. "Neboj se."

Začal o tom přemýšlet a brzy usnul.

 

"Tak jsem se byl podívat v jednom starožitnictví," začal Josef další večer sotva vlezl do postele.

"No a?"

"Mají tam nádhernou lampu s dřevěným stojanem a starorůžovým látkovým stínidlem. Přesně k těm závěsům."

"A koupils ji?" zeptala se tma nedočkavě. 

"Ještě si to musím rozmyslet. Je moc drahá."

"Proboha co si chceš rozmýšlet?"

"Musel bych sáhnout na úspory."

"Tak na ně sáhni. Lampa je dobrá koupě. Zahřeje tě na těle i na duši."

"Ty jedna, ty mě vždycky ukecáš, co?"

Tak nějak," řekla tma.

Josef si představil příjemné světlo a hned nato začal spokojeně pravidelně oddechovat.

 

"Tak co na to říkáš?"

Josef pyšně rozsvítil novou lampu u křesla.

"Krááása!" zvolala tma a schoulila se v opačném rohu.

Na křesle ležela detektivka.

"Přečti mi něco, už dávno jsem neslyšela žádný příběh."

"To je detektivka od Agathy Christie."

"To snad není příběh?"

"Samozřejmě že je."

"Tak čti."

Josef se tedy v křesle pohodlně usadil a začal číst. Tma byla spokojená.

"Vidíš, to je lepší než televize,"pochválila ho. "Doufám, že zítra bude pokračování."

"To víš že jo, vím, že chceš znát vraha."

Josef měl po čtení dobrou náladu a radostně se uprostřed jej objímající tmy zavrtal do peřin.

 

Uplynulo několik dní. Josef dospěl ke konci detektivky.

"Skvělé, moc se mi to líbilo,"libovala se si tma. "Ale víš co?"

Josef se zarazil. Co je zase špatně?

"Já bych se ráda válela v tom rohu, co teď máš křeslo s lampou. Nemohl bys oboje přestěhovat támhle k oknu?"

Josef si už na vrtochy své neviditelné přítelkyně dávno zvykl. Zamyslel se. Prohlédl si místo u okna. Křeslo i lampa se tam spolehlivě vejdou. Tak proč ne? Hned ráno křeslo s lampou přestěhoval.

Večer vytáhl další detektivku a pokračoval ve čtení. A jako vždy usnul s dobrým pocitem.

 

Ráno vyšel na nákup.

"Dobré ráno. Tak jsem se včera večer vracela od dcery a všimla jsem si, že máte u okna hezkou lampu. To je nová?" 

"Dobrý den, paní Kubíčková," odpověděl Josef, "pořídil jsem si ji teprve nedávno. Kousek odtud v jednom starožitnictví. Jestli chcete, zavedu vás tam..."

Šli spolu ulicí a dali se do řeči.

 Josef byl najednou rád, že si může povídat s někým z masa a kostí. 

 

Názory čtenářů
01.12.2018 20:04
slunečnice
Milé :-)
01.12.2018 20:16
Pepík z Hudlic
Děkuji. :-)
01.12.2018 20:19
Danny
Dobré, pěkně se četlo :)
01.12.2018 20:58
Pepík z Hudlic
Díky, Danny.
01.12.2018 23:41
fungus2

02.12.2018 07:08
Pepík z Hudlic
Díky :-)
02.12.2018 12:08
alex
...moc milé počtení
02.12.2018 12:29
Pepík z Hudlic
Díky, Alexi. :-)
02.12.2018 23:43
josefk
jo, je to milá namlouvačka :)
03.12.2018 06:49
Pepík z Hudlic
To určitě - ženská... :-)
Díky.
05.12.2018 06:38
Andrew Maxwell
Moc líbí. Tyhle momenty mě nadchnou vždycky. Něco je řečeno, ale něco je ještě za tím: "Často jsem jí musel dát za pravdu," zasmál se Josef. Zřejmě si vzpomněl na nějakou příhodu, ale nahlas neřekl nic.". No a ten konec, ten zamýšlený záměr příběhu se mi taky líbí. Kolikrát nás něco neviditelnýho postrkuje správným směrem, žeano.
05.12.2018 06:56
Pepík z Hudlic
Přesně jsi to vystihl, Maxwelli. Moc děkuju.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)