Dílo #71622
Autor:Pepík z Hudlic
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Reportáž
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.08.2018 08:10
Počet návštěv:154
Počet názorů:4
Hodnocení:2 2

Stará dobrá Anglie

Je nás osm, jedeme pronajatým minibusem s řidičem a právě jsme přejeli kanál La Manche. Míříme do Irska. Máme ale problém. Už cestou přes Německo se nám zasekl zámek u zavazadlového prostoru a k taškám, kufrům a dalším věcem se dostaneme jen tak, že přelezeme sedadla. 

Hned jak vyjedeme z lodi na britskou půdu v Doveru, hledáme opravnu. Je něco po osmé hodině ranní a opravny v Doveru otevírají nejdřív o půl deváté. Jedeme tedy nejprve do opravny, která je mírně za městem, abychom zabili čas. Na uvedené adrese vcházíme do recepce. 

"Ne, tady opravna není. My jenom prodáváme náhradní díly," dovídáme se. Majitel nám ukazuje na vedlejší blok, kde je dům s nápisem Halfords. Přicházíme ke dveřím. Opening hours 8.30-17.00. Půl deváté ještě není, a tak lelkujeme po okolí. Sotva naše mobily ukážou anglický čas 8.30, klepeme na dveře. Nic. Uplyne dalších, pět, deset minut. Pořád nic.  Jdeme se zeptat do vedlejšího obchodu, který prodává různé elektrické přístroje. 

"Snad otevřou v devět," krčí prodavačka rameny. Stěží jí rozumíme, protože mluví ve stylu Lízy Dolittleové z Pygmalionu. 

Je tři čtvrtě na devět. Sláva, dveře opravny se otvírají. Majitel pohlédne na náš devítimístný mikrobus:

"Dodávky neopravujeme."

To dá přece rozum. Když neopravují dodávky, tak se na zámek u dveří podívat nemůžou. Předpisy jsou předpisy. 

Píše nám na lístek adresu jiné opravny v Doveru. Projíždíme celým městem a prohlížíme si anglické cihlové domky s předzahrádkami a zastřiženými živými ploty.

Řidič pracně vjede na dvorek opravny. Pobíhají tu mladíci mezi pětadvaceti a třiceti lety.

"Spravit zámek?" povytahuje jeden z nich obočí. "Sorry. My tady máme moc práce a jsme tu jen tři." 

A zase lístek s další adresou. Ulice je dlouhá a chvíli nám trvá než najdeme kýžené číslo. Pohlédneme na parkoviště u opravny a je nám vše jasné. Tady pro změnu opravují jen náklaďáky.

Vzdáváme to. Jen litujeme, že není ještě jedna opravna na kopci. Okružní jízdu městem bychom tak mohli završit prohlídkou doverského hradu.

Vyrážíme tedy do kempu. Ten jsme naplánovali dost daleko, abychom to další den neměli daleko k dalšímu přístavu Holyhead, odkud pojedeme lodí do Irska.

Cestou si to ještě užijeme. Zastavíme v oblasti prošpikované takzvanými bílými koni. Nejsou to koně živí, ale z bílého kamene vytvořené obrazce koní na kopcích v okolí. Zastavujeme proto v obci Uffington a uděláme si ke koni procházku, abychom si ho náležitě nafotili. Kůň je opravdu úchvatný.

Potom už jedeme do kempu v Calne. Už když projíždíme závorami, je nám jasné, že je to kemp luxusní. Stojí tu řada karavanů, je tu prodejna, umývárna, kuchyňka. Vejdeme do recepce, kde úřaduje asi dvacetiletý mladík.

"Dobrý den. Je nás devět, máme auto a pět stanů. Mohli bychom tu přespat?"

Dovídáme se, že za stan se platí různě podle velikosti. Nakonec se domluvíme, že naše stany jsou v kategorii "malý stan." Potom mladík začne hledat na svém plánku, kam si stany postavíme. Zjišťuje, že má k dispozici jen čtyři místa na stany. Ptáme se, jak je jedno místo velké, že by se nám tam třeba dva stany vešly.

"Ne," kroutí mladík rezolutně hlavou. "Naše politika je jeden stan na jedno místo." Kategoricky to zopakuje ještě dvakrát.

To je prostě stará dobrá Anglie. Lpí na tradicích a na předpisech.

Část naší výpravy,která zůstala sedět v autě, se ptá, zda má vybalovat.

"Jedeme pryč," říká náš šéf naštvaně. "My máme pět stanů a oni mají jenom čtyři plácky." 

Nakonec zakotvíme o pár mil dál v obci Brenhill. Kemp tu provozuje nějaká majitelka farmy.   Je tu pěkná louka, kde stojí asi tři karavany. Na louku se prochází kolem staroanglického venkovského domku, ohraženého trávníku pro slepice a velkého výběhu pro dva koně. Slepice mají v kurníku i malý monitor. Vzápětí přiběhnou dvě kočky, zrzavá a šedivá. Zatímco zrzavá se válí na zádech a chce se mazlit, šedivá neustále hlasitě mňouká zvukem porouchaného mobilu. 

"Noisy cat," komentuje ji zřízenec. Nezbývá než souhlasit. Takhle hlučná kočka se málokdy vidí. A slyší.

A tak stavíme na louce stany. Řidič s jedním naším kamarádem pracují na opravě zámku a my vaříme večeři. 

Sláva, zámek se podařilo opravit. Uléháme do stanů. Kousek od nás do tmy frkají koně. Hnědí a živí. 

Inu, stará dobrá Anglie. 

 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Pepík z Hudlic', 07.08.2018 09:08.

Názory čtenářů
08.08.2018 20:08
fungus2

08.08.2018 21:23
Pepík z Hudlic
Děkuji. :-)
10.08.2018 19:34
slunečnice
10.08.2018 19:43
Pepík z Hudlic
Díky. :-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)