Dílo #70812
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.03.2017 09:32
Počet návštěv:314
Počet názorů:5
Hodnocení:5 3 2
Patří do archívu:<Veřejný> ZLATÝ FOND

Prolog

 

 

 

Blechokrach

 

 

blechokrach
proniklý sebezpytem
a kůží skrznaskrzně plně
plyne
nikdo nezakřičel, dokud nepadla
ticho by zabilo i ...kohokoliv
reflektorní ovladač zamířil všechna světla na tu srdceryvnou scénu
uvaděčka jedla jogurt pořád
cítil jsem vůni prken na podlaze a dusil se prachem
buick buick, musím si koupit buick

žijeme zeleně
a žlutě
ponořeni do vodek a tequil a rumů
staré ženy vyhrnují sukně nad kolena
hanba nám! Usrkáváme z káv, hýkáme do prachu blahem
u zdi vzadu stojí piáno, na které nikdo nehraje, proč na něj sakra nikdo nezahraje, je daleko, ale plete se ti pod nohy, to je tím zvukem, jako vrána postřelená pitomým kolemjdoucím, plácá se na zemi, je smutná a je smutné na ni koukat, reflektorní všechnoovladač ji zaměřil zřejmě náhodou, nemá regule na tyhle situace, ani normy, jen několik převrhnutých sklenic na stolku a vedle něj, kam spadly taky noviny všude jen jen jen převrhnuté skleničky


blobotop
hrkošlap
straky v mraky letící
a zlato, všude samé zlato
jen kdyby toho sebezpytu nebylo tak moc.

 

 

Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Andrew Maxwell', 10.03.2017 16:08.

Názory čtenářů
10.03.2017 18:25
Danny
jen kdyby toho sebezpytu nebylo tak moc
12.03.2017 10:24
slunečnice
hezky si hraješ ses slovy - mají sílu
17.03.2017 09:17
Wopi
super
25.03.2017 12:31
Emily
27.03.2017 16:16
Lu_Po
puser

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)