Souložím v hlohu, protože mohu a na zadku mi sedí motýl smrtihlav

mám plnou hlavu lásky (s bělásky, co sedí v houští, v kterém je usazeno tisíc bílých hlav)

kam jdem? ptám se sám sebe, pln přesvědčení o tom, že cesta má mít směr

jsem vlastních vlaků uvlečený cestující, bláznivý výpravčí i družný konduktér

 -

občas si sednu na židli, je to má oblíbená aktivita,

chtěl bych mít rovná záda, vážně rovná, fyzicky

však záda souvisejí s charakterem, a tam jsou (právě) bita

jak lezu přes překážky, nebo lezu spodem, ohnu je nelidsky

-

dívám se na tebe, milý čtenáři, dívám se zleva

za chvilku přejdu, a půjdu od lesa, jestli to ovšem neva

mám v puse jednou ocucané beskydky a želé s chutí malin taky

souložím v hlohu a poblíž mého zadku jezdí vlaky

 -