Dupoty
dupo ty
a já, lehlý jako popel na krajinu ohořelou soumrakem
bubnuju s deštěm na kapoty aut
protože středa je můj nejvíc oblíbený den
na klíně otevřenou bonboniéru a tebe
Kalamita
Kal a mita
na stole skvrna od vína
jak vina do dna nedopitá
se amébicky sune na kraj vesmíru
přes hranu stolu přepadne
stočená do víru
Ryby v napětí
stíny Montpellier
nasáklé do dubů, šumících podél staré cesty
kde Japonka na kole jezdí denně koupit ryby
se naklánějí tahem sumců proti vlasci
až popraskají domy, vletí do nebe
Rudokožci
rudokožci
na dece na pláži na dovolené
vytlačují svoje obrysy do matky Země
rádio na baterie, příživník z Marsu
ječí nadšením, že někdo cizí vyhrál státní loterii
a rudí puknou vzteky, až to zasyčí
Opera
saponáty nad hladinou
bublinky s duhou, mýdlová opera
žabák s kravatou se nadýmá, je prvním barytonem
v místní symfonii
až zkazí part
dostane do těla