starý stromvětve jak ruce k obloze vzpíná
jsou stejného dřeva, ale každá je jináta největší vesmír podepírásahá až tam, kde černá je díraco všechno v ní zmizí...ostatní větve jen tak si po staletí žijílíbají veršem a melodiístojím tam před ním:vezmi mne k sobě!ať dohlédnu dalekoco Země se točídokulatanajdem tam spoluto největší tajemstvízrozené z pocitů, deště a blátachtěl bych s tím stromemdešťové kapky krápatchtěl bych s tím stromemvětvemi mávatchtěl bych s tím stromemverše skládatchtěl bych ten strom mítpřed naším domem