dvé kroky mužské ztratily se v prachu
  dvé paso doble vichrův prstoklad
  my karty hráli, pili zplna, víš to, brachu
  tu vášeň v tváři, hned předstíraný chlad

  na stolcích vázy květy vrhly poházané
  jak Bůh se klaněl v kruhu slunečním
  já mluvil, mlčels ty, přesto zaznělo to samé
  já když jde o boj, nikdy nemlčím