Železné duše šedých mraků, když ocel pluje oblohou, mámení světla, vada zraku dohodnout se nemohou.
Ohnivé hlavy zářné výše, zdánlivá aura dávných časů paprsky Slunce o zem kříše v čirém, němém úžasu.
Vzchop se! Smiluj, nemiluj. Zahoď střípky sebelásky. Rozběhni se, klidně stůj, odpovím ti na otázky:
Život, moře, smrt a láska, všechno a nic, přízračný lid. Zastavit vesmír, Perun práská z modrého nebe, klid..
Poutníče, zvěstuj svému lidu Sodomu, ženy, černý mor, nedostojí člověk nikdá svému slibu, pískovec v hedvábí, bleší vzdor.
Všichni jsme břímě nášho světa, pokračuj, nestůj - tvoje věta říká více než význam duhy, ve společnosti budeš vždycky druhý. Příteli.. |
|