Ing. Jireček má dnes rande s nějakou pěknou princeznou Odpledne jako lesklá tabatěrka Vzduch se převaluje jako keporkak Ocelovému nádraží se strachem klepe hlas Žárlivé tenuto opuštěného vagonu
Nažehlený úsměv Ing. Jirečka nám možná prozradí více Sladký jak slina mangové žvýkačky Na zádech smyšlená džínovina Zima dnes připomíná spíše semiš Či plyšového medvídka Pú
Ing. Jireček opouští zasmušilý průjezd a vyráží vstříc slunečnímu kotouči Takový pohled se neodpouští Jako by mimo jeho tělo probíhala nějaká šachová partie Tak se nechme překvapit, jestli princezna přijde Princezny chodí rády pozdě, někdy vůbec
Epilog
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Alan Marceau', 26.02.2009 21:52.
(ta přeposlední řádka mi je protivná) a navíc: Šachová partie mimo tělo je nesmysl. Žádné odpoledne se neleskne jako tabatěrka. Medvídek Pú mi vždy připomínal konec léta. Opuštěné vagóny jsou výplod lidské samoty.
Ta předposlední řádka je mi protivná. Nechat se překvapit v sobě neskýtá žádné překvapení.