pod zima |
Ani ticho, můj přítel v rozjímání Nedokáže utišit co přichází odminula Posílené odloučením Vkrádaje se neústupně Opět se zmocňuje mého snění jež dnem i nocí zahaluje vráska na čele
Mé oči, můj nos, má ústa Cítí jen cosi truchlivého ve vzduchu silněji než dřív Tuší již dříve tušené a zase zapomenuté A v době Kdy není kam utéci opět ke mně promlouvají hlasem jenž mi dávno nepatří
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Ráchel', 08.09.2007 19:02.
Názory čtenářů |
08.09.2007 18:56
jenyk_
|
hlasem, jeNz, prosim ich.......jinak mne do nalady nesedla...vis, ja myslim si, ze moc a moc zalezi na tom, v jakem rozpolozeni clovek text drčuhyho cte...knizku vodlozis, tady, kdyz uz vlezu na tvuj zahonek, ja vim, moh bych pryc jiti, ale kdyz uz, napisu...tento text presel kolem mne, jako kdybych ve vyloze daval na panaky saty a lide chodili kolem vylohy nevsimajice si mne.... |
08.09.2007 21:44
jablko
|
Do mé nálady se tato báseň trefila.. Nálada pod zimu či pod zimy, za oknem sychravo... Vzpomínky na minulost, která něco byla, něco znamenala, o něčem vypovídala, ale najednou přišel čas, kdy sis uvědomila, že její hlas ti nepatří... Nevím, jestli je toto zjištění úlevné či smutné, zřejmě může být obojím a v obou případech bolí a mrazí, ale už se s tím nedá nic dělat, takže je lépe se zachumlat do zimy a čekat jaro... Líbí * |
09.09.2007 00:46
snek
|
*i mě se líbí |
09.09.2007 05:28
miirdas
|
to je až hloupě zahnané do patetických extrémů bez jakkoli originálního, nebo třeba jen zvládnutého provedení. není zde ani žádný výraznější kontrast veršů, nebo myšlenka, která by třeba mohla po přečtení zůstat v hlavě. zkusil bych si z textem víc hrát, vystihnout atmosféru a taky trochu proškrtat řádky, které jsou opravdu prázdné ono by to nejspíš vypadalo jinak ale zkusil bych třeba alespoň toto:
Ani ticho, můj přítel v rozjímání co přichází odminula se zmocňuje snění zahaleného vráskou
cítím vzduch silněji než dřív zapomenutá bez vlastního hlasu ___ chápu, že teď je to jiná báseň a můžeme mít dost rozdílný vkus ber to prostě tak že mám v práci dlouhou chvíli |
09.09.2007 14:37
14p
|
Tak tohle lze okomentovat snad jen zařazením do archivu. |
10.09.2007 09:59
Dominika
|
hm...souhlas s 14p |
10.09.2007 18:39
Ráchel
|
miirdas napsal(a): to je až hloupě zahnané do patetických extrémů bez jakkoli originálního, nebo třeba jen zvládnutého provedení. není zde ani žádný výraznější kontrast veršů, nebo myšlenka, která by třeba mohla po přečtení zůstat v hlavě. zkusil bych si z textem víc hrát, vystihnout atmosféru a taky trochu proškrtat řádky, které jsou opravdu prázdné ono by to nejspíš vypadalo jinak ale zkusil bych třeba alespoň toto:
Ani ticho, můj přítel v rozjímání co přichází odminula se zmocňuje snění zahaleného vráskou
cítím vzduch silněji než dřív zapomenutá bez vlastního hlasu ___ chápu, že teď je to jiná báseň a můžeme mít dost rozdílný vkus ber to prostě tak že mám v práci dlouhou chvíli oj, tak to jsme skutečně jinde. tohle už není vůbec můj hlas, ale děkuji za zajímavou kritiku a názor. dost to pro mě znamená. |
19.09.2007 10:30
Haber
|
Kdy není kam utéci
*
uhm... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|