Dílo #41731
Autor:Cimrboy
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Povídka
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.08.2007 23:35
Počet návštěv:5320
Počet názorů:10
Hodnocení:11 3 5
Patří do archívu:<Soukromý> Výlov: Výlov/Próza

LAST MINUTE
     Zahneš doprava, dáš se dál tou ulicí, pak doleva, přejdeš přes přechod a jsi tam. Druhé dveře, je nad nima nápis “CESTOVNÍ KANCELÁŘ“, nedá se to přehlídnout. Takže doprava ulicí, zahnout doleva.. a teď přes přechod? Jo, támhle už to na něj kouká. Výlety za hranice všedních dnů. Dost obyčejný slogan, ale hrdinu našeho příběhu zaujal, protože tohle je přesně to, co potřebuje. Výlet za hranice všedních dnů. Vešel tam, pozdravil Chlápka Uvnitř, sedl si a pevným hlasem pronesl: ,,Chtěl bych, abyste mě zabili.“

     Chlápek Uvnitř musel jeho žádost vyslechnout asi pětkrát, než mu konečně začalo svítat.
,,Vy tedy chcete, abychom.. abysme.. totiž.. vás.. vám.. vzali život?“
,,Ano.“
,,Ale prosím pěkně, proč zrovna my?“
„Jste cestovní kancelář. Chci po vás, abyste mě dopravili na onen svět,“ řekl s úměvem, ze kterého mrazilo.
,,Ale.. Ne, to je naprosto vyloučené! To je proti předpisům, prosím, a dokonce i proti zákonům a to.. docela dobře.. no zkrátka to nejde!“
„Jsem sám. Nemám nikoho. Nebojte, neřikám to proto, že vás chci nějak dojímat nebo vás přesvědčovat o... řekněme nezbytnosti mého přání, ale jenom vám chci oznámit, že nejsem zrovna nejchudší a protože nemám, jak už jsem řekl, nikoho, je dobře možné, že by se všechny mé životní úspory objevily na vašem kontě. Co vy na to?“
„Není možná! Kdyby se na to přišlo, šel bych sedět a vůbec! Ne, to si nemůžu dovolit, to nikdy.“
„A jak by se na to přišlo prosim vás? Pokud chcete, napíšu lístek, kde budou všechny mé pohnutky vysvětleny a až pak.. odjedu, nechám vám ho tu. Kdyby se pak někdo opovážil cokoli proti vám říct, měl byste důkaz. Mou vlastní rukou podepsaný!“
„Řeknou, že je to padělek, znáte policii. Nezlobte se, nejde to. Jak bychom to podle vás měli vlastně udělat?“
„Spoléhám na vaši kreativitu. Například mě pošlete někam, kde právě zuří války... Nebo mě vypravte přes oceán v děravé lodi. Je mi to jedno. Mám jedinou podmínku, a sice abych z toho nevyvázl živý. Pokud by se tak stalo, všechny peníze bych si vzal zpátky.“
„Pane, vy jste šílenec! Dokonalý blázen a já už vás nehodlám poslouchat! Okamžitě odejděte!“
„Poslyšte, já vím, že by to nebylo poprvé, co byste splnil takovéto... bizarní přání.“
Chlápek Uvnitř zbělel. Bylo jasné, že onen muž se zvláštním přáním uhodil na správnou strunu.
„Nebo snad ne? Slyšel jsem o těch případech od jistých lidí, a právě proto jsem zamířil zrovna sem. Teď už mě snad vyslechnete jak se patří, nemám pravdu?“

     Konverzaci asi o patnáct minut později završil Chlápek Uvnitř větou: „Nuže dobrá. Náš zákazník, náš pán. Počkejte chvilku, než se vytiskne letenka.“ Se zašustěním mu ji posunul po stole. Zákazník ji zvedl a prohlédl si ji. Stálo tam: „Neapol – LAST MINUTE“.

     Za dva dny nato už seděl v letadle. Divně se ošíval. Snad si to nakonec nerozmyslel? Tak jako tak, stejně se už nedalo couvnout. Spolucestující jeho viditelnou nervozitu připisovali strachu z létání nebo tak něco. Napadlo ho – nejsou všechno tohle lidi se stejným záměrem jako já? Co když se sebevrazi nějak, hm, nashromáždili, a tak je jednoduše poslali letadlem, které teď někde spadne? Let se mu zdál dvakrát delší, než ve skutečnosti byl. Co to se mnou sakra je? Vždyť jsem byl pevně rozhodnutej... Dokonce jsem se na to těšil! A teď jako bych se bál! Nebo víc!? Co je víc než strach? Je něco takového? Něco co vás doslova trhá na kusy zaživa? Odbíhal na záchod a oplachoval se studenou vodou. Jednu chvíli si byl jistý tím, že to nevydrží. Chtěl se vrhnout do pilotní kabiny a říct pilotovi aby.. aby to nedělal! Aby někde přistál! Ach bože.. Ale co když nic neví?! Co když kromě jednoho žádný další cestující nemá sebemenší zájem sáhnout si na život: Co když je tohle normální let do Neapole? Co když doletíme až tam a teprve až tam...? Bylo to nesnesitelné. Ale právě když se mu dral z těla výkřik, letadlo začalo přistávat.

     Vyvalil se spolu z davem na letiště. Zděšeně mžoural kolem sebe. Nevěděl nic. Kam má jít? Má se připojit k davu? Číhá na něj někdo? Kde? Kdo? Pak náhle spatřil tu postavu v černém... Tak takhle teda vypadá smrt, napadlo ho. Nosí černý sako z New Yorkeru a je dohladka oholená. Ten divnej Smrťák v černym držel ceduli a na ní stálo jeho jméno...

Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Cimrboy', 10.08.2007 23:48.

Názory čtenářů
10.08.2007 23:41
ataman
zajimavy napad. a dobre jmeno "Chlapek Uvnitr"
11.08.2007 01:22
Pomerančová
lahůdka
11.08.2007 12:40
Montrealer
Pěkně napsaný, skoro jsem se bál...
11.08.2007 17:14
Jelizaveta
Komentovala jsem to uz dost, takze jen... gratuluji!
12.08.2007 21:14
Katie
13.08.2007 08:58
stanislav
príma text.
13.08.2007 10:14
Mori
13.08.2007 13:20
Monty
Jo, super... :o)
Dík za avízo.
21.08.2007 17:57
Humble
Věru dobře napsané :o)
19.11.2008 22:44
Nihlathak
To zfilmujeme

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)