Vliv „domluvy“ a počtu darovaných buchet na štědrost kouzelných dědečků

Autor: CENSORED

Abstrakt:

Cílem této práce bylo zjistit, zda štědré množství buchet, darovaných kouzelnému dědečkovi, a lehké výhrůžky mají vliv na počet dědečkem splněných přání.

Úvod do problematiky:

Je všeobecně známo, že pokud obdarujete kouzelného dědečka buchtou (buchtami) splní vám určitý počet přání (Vypravěč 1820). Také je známo, že lehká, dobře mířená výhrůžka dokáže vyřešit mnoho obchodních nedorozumění. (Pravák 2004) Ve většině literárních děl je specifikován počet přání na 1 – 3 (Smrž 1995, Lošák 2000), avšak téměř nikde se nevyskytuje upřesněný počet darovaných buchet, či zda jejich množství ovlivní počet přání. Pouze v některých pramenech je lakonicky uvedeno „buchta“(Vypravěč 1820, Berousková 1950). Z dostupné literatury usuzuji, že ještě nikdo se nepokoušel zjistit, zda existuje závislost počtu přání na počtu buchet a vzhledem k tomu, že je třeba šetřit všude (Brbla 1982), zda nestačí pouze ona jedna esenciální buchta + případná výhružka.

Metodika:

Základní problém je získat dostatečně velký vzorek populace kouzelných dědečků. Jejich výskyt je většinou vázán na prašné křižovatky s rozsochatým stromem a patníkem jako dělaným pro znavené pocestné. Boletus (1920) tvrdí, že pokud se na takovémto místě potloukáte dostatečně dlouho, většinou se dědeček objeví. (Taky prý pomůže raneček s vonným pečivem buchtového typu.) V tuto chvíli je dobré mít prostudovánu publikaci Lišky (2001) Jak poznáme houmlesse. Nejdokonalejší způsob jak rozlišit tyto dvě skupiny je ověřit dědouškovu schopnost náhle zmizet při vyslovení určité tajemné fráze. V našem případě fungovalo dokonale „Občanský průkaz, prosím...“. Po této frázi houmless část dědoušků zmizela, zatímco kouzelní dědouškové jen dále slinili.

Pro náš pokus bylo vybráno 40 zhruba stejně starých (od nepaměti) a relativně stejně senilních [byl použit test schopnosti udržet a opustit myšlenku podle Bedly (1986)] kouzelných dědečků bez zdravotních problémů a se zhruba stejným BMI. Dědouškové byli rozlosováni do 4 skupin za předpokladu, že je nutné obdarovat dědouška minimálně jednou buchtou, aby byl ochoten splnit nějaké přání. Jako „štědré množství buchet“, tedy množství buchet, které dědoušky zcela zasytí a uspokojí, byl podle Koloděje (1950) vybrán raneček deseti buchet. U skupiny 1. tazatel nabídnul dědouškovi 1 buchtu. U skupiny 2. Byla dědouškovi nabídnuta 1 buchta a tazatel mu zároveň pohrozil, že na něj pošle daňový úřad. U skupiny 3. bylo dědouškovi nabídnuto „štědré množství buchet“. U skupiny 4 bylo dědouškovi nabídnuto „štědré množství buchet“a tazatel mu pohrozil daňovým úřadem. U všech skupin bylo sledováno, kolik přání poté slíbí dědoušek tazateli splnit.

Výsledky:

Hodnoty vyjadřují počty přání, která dědouškové slíbili splnit:

1. skupina: 1; 2; 0; 1; 1; 1; 2; 0; 0; 1

2. skupina: 4; 2; 4; 6; 5; 3; 3; 2; 2; 4

3. skupina: 5; 4; 2; 2; 1; 3; 2; 1; 3; 3

4. skupina: 9; 10; 9; 5; 8; 8; 10; 7; 6; 6

Byl proveden Bartlettův test homogenity variance při H₀ = variance jednotlivých skupin se neliší.

χ2=5,807

df =3

p=0,121

ð nemohu zamítnout H_0, že se variance skupin neliší.

Použitím dvoucestné ANOVy (Factorial ANOVA) jsem získal tyto hodnoty F:

Pro štědrost při darování buchet (1 nebo „štědré množství“ buchet) je hodnota F=51,10 a její p < 10^-6

Pro možné zastrašování (výhružka, bez výhružky) je hodnota F=86,37 a její p < 10^-6

Pro interakci těchto faktorů je hodnota F=9,60 a její p < 0,0038

Pro výpočet odlišnosti výsledků jednotlivých skupin byl použit Tukey test. Nulovou hypotézou je tvrzení, že: H₀ = jednotlivé zkoumané skupiny nelze mezi sebou odlišit.

U skupin 2. a 3. vyšel test neprůkazně p=0,439 a tedy nelze zamítnout podobnost obou skupin. U ostatních kombinací skupin již test vyšel průkazně. (1. a 2. p=0,000678; 1. a 3. p=0,033567; u 1. a 4. p=0,000159; u 2. a 4. p=0,000159 a u 3. a 4. p=0,000159) Díky tomu zamítáme, že mezi zmíněnými skupinami nejsou rozdíly.

Obr 1: Relativní počet dědečkem splněných přání při vlivu faktorů „vyhrožování a „štědré obdarování buchtami“.

Diskuze:

Z výsledků je zřejmé, že za jednu buchtu se dědouškové příliš nepřetrhnou. Pokud chceme docílit vyššího počtu splněných přání, je vhodné dědouška buchtami zasytit. Pokud chceme buchtami šetřit, podobný efekt má začít dědouškovi lehce vyhrožovat. Nejlepších výsledků však dosahuje metoda „cukru a biče“, kdy dědouška zasytíte „štědrým množstvím buchet“ a zároveň mu pohrozíte udáním na daňovém úřadu.

Závěr:

Tři přání jsou pro děti. Chcete více?

Kouzelní dědečkové si neumí vykouzlit buchty a proto jsou vděční, když zcela uspokojíte jejich touhu po nich.  Pokud se vám zdá jejich vděk ještě  poněkud „vlažný“ - vše se dá napravit nevinnou hrozbou.

Poděkování:

Děkuji cukrářství U sladkého blemcu za dodání velkého množství buchet.

Dodatek:

Veškerá získaná přání byla využita na dobročinné účely, a to pro blahobyt autora.

Citovaná literatura:

Vypravěč F. (1820): Jak šel Honza do světa, 15 – 16, Kozojídky

Brbloslav F. (1982): Jak šel svět do prdele, 1-900, Mírov

Smrž Z. (1995): Lexikon pohádkových bytostí 3, 250-263, Smradošín

Lošák J. (2000): Co bych si přál 26, 4035-4036, Vzdušné Zámky

Berousková B. (1950): Buchta, 23 – 29, Lhota

Pravák L. (2004): Mé obchodní úspěchy, 1 – 250, Praha

Boletus V. (1920): Jak jsem HO našel, 56 – 70, Dojokrky

Liška O. (2001): Jak poznáme houmlesse, 26-27, Praha

Bedla V. (1986): Co všechno udržím, 65-78, Královec

Koloděj H. (1950): Žereme, 33 – 40, Tlustoprdy