Dílo #31195
Autor:Pavel Kotrba
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:25.09.2006 15:50
Počet návštěv:631
Počet názorů:3
Hodnocení:3 3
Patří do sbírky:Avokádo

Hladíval jsem...

Hladíval jsem čisté bílé peří.

S každým dalším dotekem letky havrana,

jenž zobákem dlaních rosu čeří

od popraskaného slunce, přes noc, až do rána.

 

Cítil jsem tvou vůni do poslední chvíle,

byla vanilková,

lapal jsem ji stále rozmařile

zas a znova.

 

Hladil jsem i tvé hebké dlaně,

které teď neskonale studí,

předtím po mé šíji pluly ladně,

teď hrůznými sny mě budí.

 

Jsou tu všude sametové polštáře,

zase chladné ruce tvoje.

Sny odjíždějí do záře,

kde odráží se oči moje.

 

Zavírám, chci cítit vanilku,

umírám, tak aspoň na chvilku

Názory čtenářů
25.09.2006 17:01
muclicka
.
26.09.2006 02:47
Satanas
**
26.09.2006 16:53
amazonit
.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)