Tělo Tropické klima spoutané sítí žil, vězněné pod kůží kope si tunely – dechem. Jsi strážkyně ohně pod obětním kamenem ve tvaru živé dlaně – jestli je oceán slaný od rybího potu, podpažní jamky jsou laguny, ve kterých vzniká život – v tobě je čas triumvirátem po vyhrané válce o průsmyk v prostoru. ..v balzovém čase Někdy jsou dny jako makety letadel – z balzy, s motorky v dutých hlavách; klouzají líně – křehké a hozené do tmy. V takových dnech je parno, a potom mží – povrchy silnic jsou změkčené, z kůže: běhací pásy, po kterých odcházíš na místě – – a míjejí tě války: do listí stražené nálože ořechů časované na říjen, tušení, že už brzy z cibulí vybuchne nať – zůstanou krátery v bitevních zahradách, pak slzy nad kuchyňským stolem s odkvetlým ledvím. – jen na pár minut tvé slzné kanálky nebudou stokami od iluze k oku – Ale v balzovém čase tě míjejí veškeré války a nemyslíš na to, že v hodinkách na ruce jsou železná pérka pasti ani na to, že když tikot umlkne, znovu ho natáhneš – na skřipec ty, chodící na místě pod sklíčkem hodinek letního nebe. |