kapka slévající se s kapkou - trohchu klišé, co zná nohavica i plíhal, ale báseňka mocky moc.

No a já to znám taky - proto o tom píšu :). A včera mě ty slévací kapky něco řekly a naučily. Usvědčily mne ze zaslepenosti sebou samým - tož jsem o tom napsal. Je mě líto, jestli to někoho pohoršilo. ~ od Nohavici, ani Plíhala jsem to určitě neukrad, páč jejich tvorbu nesleduju, antož mě záhadným způsobem vadí. ~~~ s tím "klišé" to máš těžký: je "klišé", když Oldřich Janota (v písni "Kvetoucí") zpívá o duze? Vždyť jí všichni znají a je použita v tolika textech ... jenže: vtip je v tom, VRÁTIT slovům jejich význam a váhu. Protože pokud bychom tak nečinili, v závislosti na naší sečtělosti a paměti nám postupně "zklišovatí" celý svět. Ale to "zklišovatění" je dáno NÁMI (a naším způsobem vnímání) - nikoli tím světem. (tušíš, kam tím směřuji ?)