Dílo #15425
Autor:Goldberry
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.04.2005 20:35
Počet návštěv:1066
Počet názorů:13
Hodnocení:9
Patří do sbírky:Na schodech

Prolog

zpět na schodech..

Hrany
je tohle prázdno
slepých úst
když vyříkané dlaně
marně se splétají

a ticho kolem
nutí bdít
smutné bílé hrany

jsme napůl rozestlaní
a zbýváme si k ránu

kdo může ještě
vinu nést

Názory čtenářů
11.04.2005 20:41
Faun
... jsme napůl rozestlaní
a zbýváme si k ránu...

Tahle část mě dostala, ale zbytek mě nechává chladným.

11.04.2005 23:45
Slovo
Faun napsal(a):
... jsme napůl rozestlaní
a zbýváme si k ránu...

Tahle část mě dostala, ale zbytek mě nechává chladným.
jsi mi to vzal z klávesnice
12.04.2005 07:57
Seregil
Velice pěkné...*t
12.04.2005 10:11
midiman
Celé se mi to líbí. Zaujalo, dobré počtení, taky děkuji*
12.04.2005 11:57
guy
je krásně goldberryovská ... s mírně zaoblenýma hranama ... :-)*
12.04.2005 14:15
Wiki
moc***
12.04.2005 17:30
Esmeralda
s citem a přesto chladné..*
12.04.2005 18:58
Dash
Fajn,líbí... :o))
12.04.2005 20:32
Montrealer
jsme napůl rozestlaní
a zbýváme si k ránu *
23.02.2006 06:58
Drobek
kromě již několikrát zmiňovaných "jsme napůl rozestlaní"
se mi taky dost líbí

je tohle prázdno
slepých úst
když vyříkané dlaně
marně se splétají

no ... vlastně bych to tu mohl odcitovat celý t*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)