Téma #81
Autor:bříza
Fórum:
Literatura
Datum publikace:23.05.2005 10:40
Počet návštěv:2891
Počet názorů:105

~ Poezie ? k čemu ?

něco intelektuálských tlachů :) -
- promiňte, ale fakt mě zajímá, co si myslíte.


VÍME VŮBEC, CO DĚLÁME ?

Rád bych položil jakousi otázku těm, kteří budou ochotni se zamyslet.
 
Byl bych rád, pokud by se tato otázka stala základem průběžné debaty (jakéhosi "brain stormingu") o obecném mínění a sebepojetí zde působících jedinců, jejíž výsledky by poté bylo případně možno shrnout do nějakého formulovatelného (jakkoli obecného a zásadně nikoli neměnného) názoru. 

Tato otázka se ptá po SMYSLU poezie.
 
Ve "zvláštním" smyslu slova tedy:

a) Čím je poezie pro Vás osobně, jaké potřeby Vašeho bytí naplňuje - ať už ji pouze vnímáte, čtete, tvoříte, nebo obojí.

v "obecném" smyslu slova:

co si myslíte:

b) Má poezie nějaký význam? Pokud ano, je tento význam subjektivní záležitostí jedince?  Nebo je (má/nemá - či může být) zde nějaký vliv i na lidskou komunitu? Kolektivní nevědomí ?

-------
a pod čarou pro ty, kteří by neměli dost, ještě pár otázek pro zájemce:

- mění se úloha poezie /či umění vůbec/ v dnešní době? (proč a jak?)
- je nějaký vztah, mezi poezií a svobodou člověka ?
- je nějaký vztah, mezi poezií a etikou ?
- je nějaký vztah, mezi poezií a osobnostní (či duchovní) zralostí ?

a konečně:

- považujete takovéto úvahy, či debaty za prospěšné, či užitečné ke tříbení vlastních názorů a orientaci ve svém směřování, nebo jde o pouhé plané tlachání, mířící do ztracena ?

-------------------
reagovalo 20 účastníků~ z toho:

5 považuje debatu za užitečnou
6 má pocit, že jde o plané tlachání (2 připouští, že zábavné)


18.6. - shrnutí Vašich reakcí:
/kurzívou vlastní komentář, bold - zvýrazněny subj. zajímavé momenty/

Smysl a význam poezie - reflexe Literry.

 

Objektivní důvody:

 I ) Rozvíjení komunikace:  a) schopnosti vyjadřování a přijímání myšlenek + 
                                                      pocitů 
(+ konfrontace s nimi)                                          

                                              b) zapojování “nevědomí” do komunikace (rozvoj fantazie -  
                                                Humble, 
vyvlékání pocitů “na zřetel” - Egil )

II)           Sebeléčení - ventilování a odreagování vnitřního napětí (duševní hygiena) - 
                                     “vytváření konformního prostředí v němž autoři a či
tatelé oslabují 
                                      své neurotické strachy z nesmyslnosti” (Tynic)

II)           Estetická funkce - poezie zrcadlí vnitřní zralost (a tím k ní motivuje ?) 

III)          Poezie - jako základní kámen lidské společnosti - společná paměť - má vychovávat, kultivovat, připomínat, rozpoznávat dobré a zlé, stabilizovat normy vnímání a chování (2x). (Tím se vždy do jisté míry střetala s dobou a stávající společenskou situací.Konec konců většina základních náboženských textů je rovněž poezií.)

IV)         Ve slově se skrývá moc, jak působit na lidi a ovlivňovat je. Poezie -možný nástroj pasivní MANIPULACE (zneužití poezie mocí) (2x) 

V)          AKTIVNÍ poezie je HRA, KTERÁ PROBOUZÍ VNÍMAVOST (1x) a učí PŘEKRAČOVAT HRANICE MEZI BYTOSTMI (2x) (tedy vede k empatii,  soucitu a vnitřnímu osvobození od zevní manipulace !!! - viz vztah poezie- osobní zralost - etika - svoboda) 

 Subjektivní důvody:

Psaní:  

I)           Tam, kde rozdíl mezi potřebou sdělit vnitřní stav a komunikační “nosností” obecné řeči přesáhne subjektivně únosnou míru.

II)          Sebevyjádření: manifestace vlastní jedinečnosti, sebepotvrzení, snížení existenciální úzkosti a překonání individuální izolace.  

III)        Vytváření jedinečných osobních vazeb s jedinci se vzájemně “kompatibilními” komunikačními kódy (tam, kde se vzájemná komunikace daří).

IV)        Vlastní básně - fixace vzpomínek, nápadů a prožitků - jakési vnitřní “fotografie” ve slovech, na kterých je možno sledovat vlastní vývoj v čase. (+ jakási duševně/duchovní “pozůstalost” adresovaná světu(1x) 

Čtení:

·          nácvik “sdíleného vědomí”, sebeuvědomění, poznání sebe sama v druhé bytosti a jejím prožívání. (1x)

·         Tajemství - odhalování mystiky slov, dané jejich více úrovňovým vnímáním (1x)

·         Hledání společné lidské symboliky (“rozkrývání” kolektivního nevědomí ?) (1x) 

----

Proměna funkce ve společnosti:

·         v minulosti poezie měla nějakou společenskou roli, dneska je to zábava.

·         kvalita skomírá, na povrch se dere kýč (Odraz obecného úpadku lidské bytosti? Nebo naopak známka odumření artistní salonní umělecké poezie, která svoji roli neplnila?)

·         jedním z důvodů je závislost na stávajícím vládnoucím systému a jím dané “společenské poptávce” (obecný problém kultury a umění)

·         pro utlačené byla poezii v minulosti zdrojem naděje.  

Postřehy:   

Sebereflexe versus umění:

obecně sdílené přesvědčení - ostré odlišení mezi: poezií psanou z vnitřní potřeby  …X … poezií psanou z důvodů zvýšených osobních ambicí, jako tzv. “literaturu”. (naznačuje spíše optimistický důvod současného vzmachu “kýče” nad kvalitou- viz výše)

·         citat Witolda Gombrowitza: "Zdalo by sa, ze umenie sa rodi z nasej potreby expresie, paradoxne vsak nikto netuzi vyjadrit sam seba, pretoze vsetci tuzia po umeni." (vk) (není tomu na Liteře PRÁVĚ NAOPAK ?) 

poezie versus svoboda:

Svobodný člověk nemá potřebu tvořit. Jeho žitá existence je jeho explicitní poezií. V tom spatřuji vztah poezie a svobody. Jinými slovy : poezie osvobozuje a znovu paradoxně vede k zániku tvůrčí síly. (Tynic)
(Vedla by, pokud by tento zápas za svobodu - ať vnitřní, či zevní - mohl někdy ustat. Zdá se, že zdroje poezie jsou nevyčerpatelné,alespoň - pokud na zemi existuje člověk.)


Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'bříza': 07.10.2005 16:05.

Názory
23.05.2005 11:07
Merle
psaní poezie (s reflekcí) obecně rozvíjí schopnosti vlády jazykem
čtení poezie zase vnímání a porozumění jazyku (vcítění se)
obojí je velmi důležité v komunikaci, a tedy obecně pro většinu lidí potřebné.

jinak poezie je v současnosti jediná sociálně přijatelná forma vyjadřování a sdílení silných emocí, a tedy i způsobem, jak se zbavit jejich negativního dopadu.

tzn. poezie dnes objektivní význam má (smysl vidím jako čistě subjektivní věc), ale asi jinej, než by se básníkům (umělcům) líbilo.

vztah poezie - svoboda - podle mě jen nepřímej, a ještě danej současným sociálním prostředím - viz emoce
vztah poezie - etika - podle mě žádnej
vztah poezie - zralost - podle mě jen nepřímej. lepší komunikační schopnosti nejsou žádnou zárukou zralosti, ale mohou k ní vést.
23.05.2005 11:10
Danny
smysl pro sebe (obecný si netroufám odhadnout) vidím v tomto:
- poezie mi umožňuje předávat moje myšlenky a nápady okolí - a to nejvíce zhuštěnou a "čistou" formou. nemyslím pouze myšlenky na vědomé úrovni, ale i na podvědomých a "nadvědomých" úrovních - občas se stane, že ve své básni, kterou jsem napsal třeba před rokem, najednou uvidím další rovinu, která v době jejího psaní vůbec nebyla jasná - byla "pod povrchem". nejde jenom o myšlenky, ale i o pocity a vůbec o celý stav našeho vědomí. od mala jsem vnímal propast mezi myšlenkou a jejím vyjádřením a myslím, že poezie může být takovým mostem nad touto propastí.
tož tak.
23.05.2005 12:01
Lena
V osobní rovině mi psaní poezie pomáhá vyjádřit a formulovat své pocity a prožitky. Nejčastěji cítím potřebu psát poezii tehdy, když prožívám nějaké vnitřní pnutí či změny a potřebuji se s něčím smířit nebo to prostě jenom hlasitě vyslovit. Pro mou osobní duševní hygienu je tedy poezie důležitá a nepostradatelná.
Poezie jiných autorů mi přináší vnitřní světy jiných lidí a zpětně pomáhá pochopit sebe sama. Čtení cizí poezie je pro mne možnost na chvíli sdílet část cizího vědomí, šance pochopit cizí prožívání a motivace. Spousta věcí se těžko vypráví v próze a snadno vyjádří v poezii.

Myslím, že v rovině obecné platí něco podobného jako v rovině osobní. Poezie nám pomáhá vyjádřit sebe a pochopit druhé, máme-li o to zájem.

Konečně je pro mě dobře napsaná poezie jedinečným estetickým zážitkem, srovnatelným s poslechem dobré hudby.

Neumím psát obecně o vztahu poezie a svobody nebo poezie a etiky - podle mě je to spíš problém vztahu autora poezie a svobody či autora poezie a etiky.

Jestli jsou tyhle debaty prospěšné, to nevím. Ale baví mě ;-)
23.05.2005 14:58
vlk
Poezia by mohla samozrejme mat cosi do cinenia so spolocnostou...existuje dost prikladov kedy mala (ono poezia nemusi byt vobec ako sa jej nadava angazovana-povedzme za Lenina alebo ineho-aby mala nieco dokopy so spolocnostou)...ale myslim, ze to je skor historia...fakticky vacsina poezie je bud intelektualska zabavka pripadne na tomto webe celkovo zabavka (a teraz sa na mna vrhnite za tuto myslienku...hocijakym sposobom nejaky si uz najdete)
23.05.2005 15:26
Bix
Pre mňa osobne:
Okrem viacerých vecí povedaných vyššie (empatia, skryté roviny, psychohygiena, prejav emócií) určite cesta sebapoznania a poznania sveta, ľudí a vzťahov okolo mňa. Pri písaní je pre mňa zážitkom určitá mystika toho, čo sa dá odhaliť pomocou slov a ich mnohovýznamovosti. Veľmi ma zaujíma, čo pre mňa aj čitateľov znamenajú rozličné symboly a aké široké emocionáne a asociačné plochy môžu zasiahnuť. Mimoriadne dôležitá obzvlášť tu na internete je možnosť komunikovať cez poéziu a poéziou – jedinečný spôsob vyjadrenia pocitov a názorov, ktorý inak nedokážem pretlmočiť, aby mu bolo možné vnútorne porozumieť (teda, možno ešte hudbou). Zvláštne spojenia, ktoré sa pri písaní poézie s niekým dajú vytvoriť, sú pre mňa dôkazom.

Všeobecnejšie:
Poézia má podľa môjho názoru význam v zmysle vyššie uvedenom. Ale zďaleka nie vždy poézia funguje na snahe odhaľovať v sebe niečo zraniteľné, otvárať a snažiť sa tomu rozumieť, a zároveň to zdieľať. Ľudia píšu z rozličných popudov, sú odlišne ambiciózni/pokorní. Rozdiel je v tom, či poéziu vnímajú ako „literatúru“, v ktorej chcú dosiahnuť nejakú hodnotu alebo je na prvom mieste potreba vyjadrenia. Význam má poézia iný pre každého človeka – čitateľa, ktorý je schopný poéziu vnímať, jej jemné odtiene významu, nielen ako niečo „krásne“. Na komunitu: môže mať, ak ju chápem napr. ako veľmi blízke vzťahy ľudí, ktorí sa poéziou zaoberajú a spoločne ňou komunikujú.

Poézia a sloboda:
To je zaujímavá otázka. Pre mňa najčistejšia poézia – najúprimnejšia a otvorená – je prejavom totálnej slobody. Zároveň ju dosiahnuť je asi málokedy možné, lebo skrývame veľa vecí aj pre seba, nielen pre čitateľa. Určite ten, kto odrýva, hovorí, spoznáva – je človekom, čo hľadá slobodu, v nej seba atď.

Poézia a zrelosť:
Prirodzene. Poézia veľmi dobre odráža osobnostnú aj duchovnú zrelosť (ako prejav toho najvnútornejšieho), ale tu treba odlišovať medzi štylizáciou a autentickým písaním.

Debaty:
Sú dobré, ak sa nezačnú všetci hádať a osočovať a dokážu počúvať. Málokedy zostane pri pôvodnej téme.

PS: Všetky názory sú silne ovplyvnené mojím pohľadom na zmysel poézie, určite nejde o žiadne univerzálne pravdy :o)
23.05.2005 20:50
Wopi
Fakt zapeklité otázky.

a) Čím je poezie pro Vás osobně, jaké potřeby Vašeho bytí naplňuje - ať už ji pouze vnímáte, čtete, tvoříte, nebo obojí.
Spojovací článek mezi hudbou a prózou. Poezie má pro mě v sobě prvky obojího.

b) Má poezie nějaký význam? Pokud ano, je tento význam subjektivní záležitostí jedince? Nebo je (má/nemá - či může být) zde nějaký vliv i na lidskou komunitu? Kolektivní nevědomí ?
Těžko říct. Nad tímhle by se dalo zdlouhavě debatovat.

- mění se úloha poezie /či umění vůbec/ v dnešní době? (proč a jak?)
mění, stejně jako celá literatura i hudba... skomírá to nejpropracovanější a nejhlubší, na povrch se čímdálvíc derou rychlokvašky a prázdné kýče

- je nějaký vztah, mezi poezií a svobodou člověka ?
stejný jako mezi svobodou a libovolným druhem umění (které často buď bez nároku na nadčasové kvality prázdně poklonkovalo sebeblbějšímu vládnoucímu systému anebo naopak bylo pro utlačované osvěžujícím povzbuzením k přežití - i to je jeden z důvodů předchozího problému)

- je nějaký vztah, mezi poezií a etikou ?
určitě

- je nějaký vztah, mezi poezií a osobnostní (či duchovní) zralostí ?
určitě

- považujete takovéto úvahy, či debaty za prospěšné, či užitečné ke tříbení vlastních názorů a orientaci ve svém směřování, nebo jde o pouhé plané tlachání, mířící do ztracena ?
určitě prospěšné!
23.05.2005 20:51
Wopi
Bix - všetci se určitě hádat nezačnou. To jen několik problematických jedinců má ty tendence....
23.05.2005 23:45
podivín


(Vladimír Jiránek)
24.05.2005 00:06
Slovo
a) Čím je poezie pro Vás osobně, jaké potřeby Vašeho bytí naplňuje - ať už ji pouze vnímáte, čtete, tvoříte, nebo obojí.
víš, že jsem nad tím nikdy nepřemýšlela, proč vlastně potřebuju poesii? Asi je to o hledání a vyjádření harmonie a krásy a je to prostředek, jak sdělit věci jinak slovy nesdělitelné. Je to jako poslouchat hudbu a malovat obrazy, ale používat k tomu slova.

b) Má poezie nějaký význam? Pokud ano, je tento význam subjektivní záležitostí jedince? Nebo je (má/nemá - či může být) zde nějaký vliv i na lidskou komunitu? Kolektivní nevědomí ?
TA subjektivní rovina je, že já si tím ventiluju svoje emoce.
Druhá rovina, ta globálnější je, že nejen v poesii, ale obecně v jakési veřejné tvorbě se skrývá moc působit na lidi, ovlivňovat je. Je to snadno zneužitelné, viz co už tu myslím Vlk říkal, že tu v historii nedávné bylo- angažovaná poesie. TAkže je v tom i určitá zodpovědnost. Posláním by mělo být i sdělovat věci naléhavé, vychovávat, připomínat, kultivovat.
Zamotávám se. (Už zas.) Asi tak- sáhnu pro svůj oblíbený příklad: média prezentují násilí určitým způsobem - jako běžnou kulisu rodinných večeří -a všichni brečí, jak stoupá násilí ve společnosti. Je běžnou normou, že "kladný" hrdina na své cestě za prosazením pravdy smete desítky lidí, co se mu jen tak připletou do cesty. A pak se lidi strašně diví, když někdo převezme tento model do důsledku a jde si prosadit svou subjektivní pravdu se samopalem nebo bombou na břiše.
Všichni, co veřejně prezentujeme nějaká svá díla, se stáváme součástí médií, která zprostředkovávají lidem pohled na svět - zakotvují v nich normy, co je dobré a co je špatné. Učí se to podle nás pojmenovávat a rozeznávat.
Tak nějak. Je to příliš složité téma na takovou debatu.
- mění se úloha poezie /či umění vůbec/ v dnešní době? (proč a jak?)
ukradnu Wopimu, protože to řekl trefně: mění, stejně jako celá literatura i hudba... skomírá to nejpropracovanější a nejhlubší, na povrch se čímdálvíc derou rychlokvašky a prázdné kýče

- je nějaký vztah, mezi poezií a svobodou člověka ?
umělecky se vyjadřovat má člověk vždycky maximální svobodu. jde jen o to, v jaké době žije. jednou to skončí v šuplíku, protože se to nehodí politicky, podruhé proto, že to není dostatečně komerční a nevydělá si to na sebe. ale v samotném procesu tvoření je člověk svobodný a proto lidi tvoří pořád dál a třeba do toho šuplíku.

- je nějaký vztah, mezi poezií a etikou ?
určitě :-)

- je nějaký vztah, mezi poezií a osobnostní (či duchovní) zralostí ?
poesie ji zrcadlí

- považujete takovéto úvahy, či debaty za prospěšné, či užitečné ke tříbení vlastních názorů a orientaci ve svém směřování, nebo jde o pouhé plané tlachání, mířící do ztracena ?
za prvé si utříbím názory, za druhé si s chutí poslechnu názory ostatních a za třetí si nepřipadám jako osamělý blbec, že se mi hlavou honí takové abstraktní otázky, neb obklopena ryzími pragmatiky s nohama na zemi se se svými vzlety a pády tak občas cítím :-)
24.05.2005 00:31
Wopi
- je nějaký vztah, mezi poezií a osobnostní (či duchovní) zralostí ?
poesie ji zrcadlí

ano, to je ta odpověď, kterou jsem nedokázal zformulovat :)
24.05.2005 01:27
Emmet_RAY
odpovím jen na tu závěrečnou - ano, jde o plané tlachání


..takže nasrat ;-)
24.05.2005 17:14
podivín
24.05.2005 21:34
yenn
Tuto debatu a ji podobne povazuji za prospěšné, či užitečné ke tříbení vlastních názorů a orientaci ve svém směřován, pricemz ovsem jde o pouhé plané tlachání, mířící do ztracena.

Tribeni nazoru na tohle tema mi prijde stejne uzitecne jako tribeni nazoru na, reknemez, spravny odstim modre barvy na monterky.
Akorat ze je (pro me) mnohem zabavnejsi.

Necham si projit hlavou a odpovim pozdeji, zatim mohu odpovedne odpovedet ;) pouze to, ze mezi poesii a etikou nevidim souvislost zadnou, zatimco vsude jinde se mi souvislosti zdaji sirsi, nez abych odpovedela dostatecne vystizne a kratce zaroven.
24.05.2005 21:55
Wopi
yenn, prosímtě, jaký je správný odstín modré barvy na montérky? (nerad bych v nich působil divně)
:)
24.05.2005 22:01
yenn
Urcite prava berlinska modr, ale to ti nepomuze, abys v nich nepusobil divne ;-)
24.05.2005 22:10
Wopi
aha, takže to samý, co s poezií... no jo, no
25.05.2005 09:55
Bix
yenn: :o))))
25.05.2005 10:45
suva
VÍME VŮBEC, CO DĚLÁME ?
Podle psychologických studií to, co děláme, děláme z 90 procent pod vlivem nevědomých vlivů :c)))

a) Čím je poezie pro Vás osobně, jaké potřeby Vašeho bytí naplňuje - ať už ji pouze vnímáte, čtete, tvoříte, nebo obojí.
Bonbónkem, sladkostí života, tříbením pojmů…

b) Má poezie nějaký význam? Pokud ano, je tento význam subjektivní záležitostí jedince? Nebo je (má/nemá - či může být) zde nějaký vliv i na lidskou komunitu? Kolektivní nevědomí ?
Má význam stejně jako obraz nebo hudební skladba, čili ano – pokud se domluvíme na tom, že kolektivní nevědomí vezmeme na vědomí c)
-------
- mění se úloha poezie /či umění vůbec/ v dnešní době? (proč a jak?)
Nestává ona se pojítkem mezi vědomím a nevědomím?
- je nějaký vztah, mezi poezií a svobodou člověka ?
Kdo nese své pocity a vjemy na trh slov, omezuje svou svobodu ponechat si své pocity a vjemy jen pro sebe…
- je nějaký vztah, mezi poezií a etikou ?
Dozajista, ale jaký?
- je nějaký vztah, mezi poezií a osobnostní (či duchovní) zralostí ?
Ano, s mou poezií moje zralost doslova hýbe :c)))
a konečně:

- považujete takovéto úvahy, či debaty za prospěšné, či užitečné ke tříbení vlastních názorů a orientaci ve svém směřování, nebo jde o pouhé plané tlachání, mířící do ztracena ?
Považuji. houk
25.05.2005 22:01
Wopi
Emmet_RAY napsal(a):
odpovím jen na tu závěrečnou - ano, jde o plané tlachání

..takže nasrat ;-)
Děkuji redaktorovi Totemu za zajímavý názor.
26.05.2005 18:12
beepee
a) pro mě je poesie hra se slovy, s jazykem (nejen češtinou) - viz suva - vyblbnu se, vyvětrám myšlenky, někdy si i ujasním, že to, čím se zabývám, je třeba myšlenka úplně na prd... získávám tím nadhled sama na sebe :)

...ale taky je to pro mě cesta, jak zprostředkovat jiný úhel pohledu na věci kolem nás dalším - hlavně v poslední době jsem propadla "momentkám" a cítím, že spousta lidí se prostě nedívá kolem sebe nebo prostě nevidí, i když se dívá, tak mám radost, když je dokážu na chvíli "chytit za hlavu a strčit jim nos až k té kytce"
- takže je to vlastně nástroj manipulace, jak říkala Slovo

b) v tom je asi i ta obecná role - výměna názorů, kde často víc než samotná slova vnímáme celý kontext (všimli jste si, že u básně nemají lidi tak silnou touhu chytat vás za slovíčko? tedy... no... chápete, že jo?!)

- - - -
otázky pod čarou se dost týkají vnitřního světa jedince - a to bez ohledu na to, jestli kdy něco napsal
pokud ano, věřím, že tam fungovaly obousměrné vlivy (etika-poesie, poesie-etika apod.)
výraz o zrcadlení zralosti se mi moc líbí * ...jen doplnění - zrcadlí (podle mě) i jakýkoli jiný psaný text, i kdyby šlo o seznam na nákup ;)

úvahy se mi líbí, tahle mě ve výpisu debat nadchla - je moc fajn si přečíst, proč vlastně kdo píše

ad rychlokvašky - v zásadě souhlas, ale sama jsem zjistila, že čas ani úsilí vynaložené na tvorbu díla není relevantním měřítkem kvality, holt to chce tréning (a zpětnou vazbu, proto tu asi všichni jsme a nemáme narvaný a zamčený šuplík) a nejsme v oddělených ohrádkách "maestro"-"střed"-"plebs", tak se náročný čtenář prokouše i tím, co nerad, no
[ > ] [ >> ]

Přidat názor
Avízo:
Jen pro autora

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)