Téma #229 |
Autor: | Gerzon |
Fórum: |
Datum publikace: | 18.07.2006 11:20 |
Počet návštěv: | 9098 |
Počet názorů: | 269 |
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Gerzon': 18.07.2006 11:22.
Názory |
20.07.2006 13:11
Pomerančová
|
ja nechapu pojmy "stolnjí máslo", "stolní olej". jako mala jsem si myslela, ze je to pro to, ze to maslo je neco lepsiho, ze se dava na stul k jidlu :-) ale tak to neni - naopak stolni maslo bylo levnejsi nez to bezne kupovane a pouzivalo se spise na peceni a vareni, ne na mazani...
s cim souvisi to pojmenovani stolni, da se to zjsitit? |
20.07.2006 13:32
muclicka
|
no asi je to rozlišení kvality..nebo se pletu? |
20.07.2006 15:17
Pomerančová
|
muclicko: o tom nepochybuji, ale co znamena to slovo stolni? od ceho je odvozeno? |
20.07.2006 17:32
LISKA
|
no u vína je to : víno průměrné jakosti, přiměřené ceny |
20.07.2006 21:07
Gerzon
|
děvka
podle Rejžka zdrobnělina od "děva" - praslovanské "dieva" - z indoevropského kmene "dhe-" s významem "sát, kojit" (kdo kojí). Od stejného kmene je odvozeno i "dítě" (kdo saje).
Staročesky "dievka", dobu rozlišení děvka/dívka Rejžek neuvádí, ale podle jiných podobných úprav soudím na období vzniku spisovné češtiny v 19. století.
habaděj
podle Rejžka je to staženina z "hanba dieti", tj. "hanba mluvit". I podle dalších zdrojů se používá ve významu "mít něčeho dostatek/přebytek" resp. "nemít nedostatek". Celé rčení se tedy používalo ve významu "má toho tolik, že je hanba o tom mluvit" - prostě stará dobrá česká závist. V témže významu se používalo i "má toho až do alejujá".
Podobného původu je zřejmě i "habaďůra", kde "haba..." je zase "hanba" a "...dura" je buď "dura" = hloupost, zlomyslnost (viz ruské a staročeské "durak" = hlupák) anebo "důra" = hloupá, zlá žena (odvozeno od jména Dora, Dorota, ale to už jsme zase u té děvky).
Kde se najde habaděj času? No, přece na internetu, tam nejdeš všechno.
stolní (máslo, olej, víno, ocet ...)
Tohle k nám připutovalo z románských jazyků. Mám podezření, i když to nejsem s to dokázat, že to pochází už od starých Římanů.
Podstata spočívá v tom, že co je stolní, jí se každý den ze stolu (tedy v době vzniku z dřevěné desky), popřípadě to stojí pořád na stole, ale se každý mohl kdykoliv obsložit, zatímco to, co není stolní, jí se (v neděli, ve svátek) ze slavnostní tabule (odhlídneme od toho, že i "tabule" je vlastně původní latinská "tabula", tedy deska, tady to použití cizího, latinského slova naznačuje právě tu neobyčejnost, slavnostnost). "Stolní" tu tedy má význam "obyčejné jídlo denní potřeby".
francouzsky
de table - stolní, ze stolu
de tableau - tabulový, z tabule
(cítíš ten rozdíl?)
španělsky
de pasto - stolní, obyčejný
|
20.07.2006 22:03
Pomerančová
|
gerzon: diky
konvalina: cervena nit : http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/77551 |
20.07.2006 22:03
Pomerančová
|
jeste avie |
21.07.2006 00:27
Gerzon
|
Pohrobek
narodil se poté, co byl jeho otec uložen do hrobu. Hrob - z praslovanského "grob" od slovesa "grebti" = hrabat, kopat.
V jiných jazycích
anglicky: posthumous, posthumous child, posthumous son = posmrtné dítě, syn
španělsky, italsky: postumo = posmrtný
zajímává je etymologie německého pohrobka: ein nachgeborener Sohn, r Nachgeborene = pozdě narozený syn
Příbuzná slova
pohřbívat, hrabat, hrobník, vzdáleně i rov, rýt, krýt, krov
Grab (německy) = hrob od "graben" = rýt, kopat, obdobně angl. grave s týmž významem
grafo (řecky) = psát, v původním významu škrabat, rýt
to vše z indoevropského kmene "ghrebh-" s významem "škrábat"
avie
Avis (latinsky) = pták --> avion (francouzky, vzniklo jako nové slovo v počátcích letectví kolem r. 1875) = letadlo --> Avia, Avie - původně asi jako název továrny vyrábějící letadla.
Jinak existuje i latinské slovo "avia" s významem "neschůdná, ležící mimo cestu".
|
21.07.2006 00:28
Gerzon
|
ještě avi |
21.07.2006 01:24
Gerzon
|
Avízo
videre (latinsky) = vidět
ad visum (latinsky) = k vidění
a vis (francouzsky) = k vidění
Aviso (německy) = oznámení, návěští
Příbuzná slova: viz, vízum, vizita, vizitka, vizionář, vidět, vid, ale i vědět, věda, svědek, pověst, vědma aj., vše z indoevropského kmene "uid-" = vidět.
|
21.07.2006 07:20
ursula
|
Trpaslík? |
21.07.2006 10:38
Gerzon
|
český trpaslík
zdrobnělina ze staroslovanského "trup" = trup, tělo, mrtvola (příbuzné se slovem "toporný" a také s latinským corpus = tělo, německým Rumpf = trup, italským torpore = nehybný, strnulý), tedy bytost s malým tělem/trupem. Stejné expresivní koncovky se užívá i ve slovu zakrslík, zřejmě jde o nápodobu.
anglický trpaslík
dwarf, dwarf-man = zakrslík, trpaslík, skřítek
pygmy, pigmy = pigmej
midget = skrček
thumbling, hop-'o-my-thumb = nejspíš "paleček"
nanosomus = tělíčko (z latiny: nanus = nejmenší, zakrslý, soma = tělo)
mannikin, manikin = souvisí s naším "manekýn" ve smyslu (malý) model lidského těla
gnome = gnóm, trpaslík jako pohádková bytost
německý trpaslík
r Zwerg = zakrslík
r Knirps = skřítek
r Wicht = šotek, capart
r Gnom = gnóm
r Liliputaner, Liliputer = lilipután
Dreikäsehoch = posměšný výraz, něco jako "vašnosta od tří sýrů"
francouzský trpaslík
pygmée = pigmej
nain = zakrslík (z latiny: nanus = zakrslý)
španělský trpaslík
enano = zakrslík (z latiny: nanus = zakrslý)
pigmeo = pigmej
liliputiense = lilipután
gnomo = gnóm
mirmidón = asi jako "páneček mraveneček" (z latinského myrmica = mravenec)
semihombre = půlčik, polomuž
italský trpaslík
nano = zakrslík (z latiny: nanus = zakrslý)
trpaslík = pigmej
pollicino = paleček (pollice = coul, palec)
ruský trpaslík
gnom - gnóm
karlik - mužíček, chlapeček, zdrobnělina z něm. Kerl = chlap
|
21.07.2006 11:03
muclicka
|
ekluje...............ha?.. |
21.07.2006 12:07
Gerzon
|
eklovat
z němčiny
der Ekel = nevolnost, ošklivost, nechutnost
ekelhaft = hnusný, protivný, odporný, ošklivý, doslova spojený, svázaný s nějakou ošklivostí
Napadá mě, že to může souviset, ale je to jen nápad, vůbec si nejsem jistý, i s něm. slovem "Ecke" = roh, kout. Prostě ekelhaft je i to, co leží někde v koutě.
pazgřivý, pazhřivý
Původně nářeční koňácký výraz, označoval špinavého, neupraveného koně (= koně s neupravehou hřívou), později se význam rozšířil na cokoliv neupraveného, neladného, ošklivého, ještě později se tak označovali i věci nepotřebné, které k ničemu nejsou.
Ještě k tomu "paz-" na začátku slova. Známe ho i z jiných slov, např. pazneht, pazdeří apod. Úzce souvisí s předponou "pa-" v některých starých českých slovech, ve kterých označuje stav, který vznikl PO nějaké činnosti: paseka, parub - po sekání, rubání, kácení stromů, pažit - po žíru, pasení dobytka, pařez - po uříznutí stromu apod. Pokud se ale použil ve tvaru "pos-, poz-", znamelalo, to, že je třeba takovou činnost teprve udělat, např. pazneht - seříznout kopyto, pazdeří - sedřít stonky lnu. Ono vsunuté s/z patrně souvisí s tvarem slovesa "sdělat" = udělat, provést. Takže "pazgřivci" je třeba ostříhat hřívu, prostě ho upravit, dát ho do pořádku.
Příbuzná slova:
hříva, hřivna, ruské griva = hříva, grivka = nepokosený kout obilného pole.
|
22.07.2006 08:52
Gerzon
|
Taková ukázka lidové tvořivosti - jestlipak poznáte, čemu jména/názvy uvedené v následujícím seznamu patří?
Zdenina, Havlíčku Havle, Drž se Václave, Krbůškova, Pamětní, Plotnou, Bobrova spára, Borovička, Genesis, Áčko, Šípková Mařenka, Ikarus blues, Mařeny druhý dech, Antišoková varianta, Pavlova cesta, Agonie mýtu, Starci ve stěnách, Honzíkova cesta, Hard rock, Aprílová, Odkaz velkého, Tlumič vášní, Stará cesta, Brekeke, Dover, O.K., Direttissima, Bledá závist, Kyvadlo, Kaaba, Poslední zvonění, Janina, Miloši končíme, Slovensko sa súdí
|
22.07.2006 09:59
muclicka
|
myšmaš..? |
22.07.2006 10:00
muclicka
|
v - oplenduje..? |
22.07.2006 10:00
muclicka
|
ochomejtat se..ochomítat se |
22.07.2006 12:02
Gerzon
|
muclicka napsal(a): v - oplenduje..? Zase prosím o souvislosti k tomuto slovesu. |
22.07.2006 12:08
Pomerančová
|
gerzon: ten vycdt, to jsou nejake cesty ? |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|