Téma #229
Autor:Gerzon
Fórum:
Otázky a odpovědi
Datum publikace:18.07.2006 11:20
Počet návštěv:7059
Počet názorů:269

O původu slov a rčení
Kdysi jsem na Průvodci (blahé paměti) a na Nyxu odpovídal zájemcům na dotazy o původu slov a rčení. Pak to nějak divně skončilo a mně se po tom docela stýská. Myslíte, že by tady na Liteřře byl o něco takového zájem?

Uvádím pár odkazů na dochované otázky a odpovědi, abyste měli ánung, o co šlo:

Pučtok, ježibaba, ježkovy oči a kulový
Rampouch
Přes to vlak nejede (2)
Ovoce - druhá část
Jako z partesu
Ovoce - první část
Divoženka
Jste humorální?
Lexikologická žirafa aneb pomozte Žofce!
Pahýl
Sladkosti
Bylinky podruhé
Koření a bylinky
Být vykutálený
viz
Tintili vantili a portmonka
Kořeny a kořenová zelenina
Pokrytec
Piknik
Jít na kutě a obrtlík
Přes to nejede vlak
Češství
Karavanseráj a serail
Zloděj
Medle
Hele
Ergo kladívko
Dvojslova
Balkon
Šlendrián
Kujón a gauner
Hašašíra a mrťafa
Živůtky
Osudy českých slov 1

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Gerzon': 18.07.2006 11:22.

Názory
15.08.2006 20:04
aldebaran
muclicka napsal(a):
já nevím, ale slyšela jsem tak mluvit na Moravě, okolo Vyškova a dál. Běžně,
Já jsem z oblasti kolem Vyškova a nic podobného jsem tam neslyšel.
15.08.2006 22:27
Gerzon
aldebaran napsal(a):
muclicka napsal(a):
já nevím, ale slyšela jsem tak mluvit na Moravě, okolo Vyškova a dál. Běžně,
Já jsem z oblasti kolem Vyškova a nic podobného jsem tam neslyšel.
Leda tak před tři sta, pěti sty lety - "lát i lhu" jsou slovesa značně zastaralá a čistě pocitově, aniž bych to dohledával, jsou spíše česká než moravská.

Konvalina napsal(a):
Díky. A co takhle malá sbírečka jazykolamů, nebyla by? Třeba bych si zlámala jazyk a neobtěžovala okolí mluvením.
Ne, prosím, jazykolamy nesbírám, zkus to někde na internetu, výsledek uvítáme.
15.08.2006 22:27
Gerzon
vzít někoho na hůl

Synonyma
doběhnout, napálit, obalamutit, oblbnout, odřít, oklamat, okrást, oloupit, ošidit, oškubat, ošulit, ošvindlovat, podrazit, podvést, sedřít, vydřít/vydírat, vyfouknout, zmocnit se
vzít někoho u huby, vzít někoho na pásek, svléci někoho do naha, holit někoho bez břitvy

Antonymum
bratrsky se rozdělit

V této situaci
Angličané vezmou do čističky/k čističům (A take to the cleaners)
Němci vezmou máslo z chleba (die Butter vom Brot nehmen)
Francouzi vykutálí (rouler)
Rusové oderou jako lípu (obodrať kak lipku)

Ustálené vazby s slovem "hůl"
ve rčeních
lámat hůl ve dví
zlomit nad někým hůl
host do domu, hůl do ruky (parafráze na host do domu, Bůh do domu)
dát někomu holí
chodit o holi
chodit o žebrácké holi
dostat se na žebráckou hůl
pohladit/přetáhnout někoho holí
přerazit o někoho hůl
vzít na někoho hůl

vycházkové hole
bambusová hůl
dubová hůl
horská hůl
okovaná hůl
sedací hůl
sukovitá hůl
turistická hůl
vycházková hůl

sportovní hole
golfová hůl
hokejová hůl (hokejka)
- dlouhá hůl
- vysoká hůl (hokejový faul)
horolezecká hůl
hůl na pozemní hokej
hůl na irský hokej
kroketová hůl
lyžařská hůl

hole jako symbol postavení/povolání
hůl jako žezlo (jako odznak moci)
hůl špačírka (místo účetní knihy - Valašsko)
maršálská hůl
velitelská hůl
pastýřská, honácká hůl
poutnická hůl
žebrácká hůl
bláznovská hůl
slepecká hůl
okřídlená hůl (heraldika)

hole jako nástroje
Bitterlichova hůl (úhloměr)
kouzelná hůl(ka)
kůlečníková hůl (tágo)
lovecká hůl
lovecká sedací hůl
provazolezecká hůl
udírenská hůl

hůl jako zbraň
kyjovitá hůl
okovaná hůl


Ustálené vazby se slovesem "vzít"
vzít do hlavy
vzít chuť (k jídlu)/nadšení
vzít do kleští
vzít do kola
vzít do nájmu/podnájmu/pronájmu
vzít do náručí
vzít do opatrování
vzít do pracovního poměru
vzít do práce
vzít do přísahy
vzít do ruky/rukou
vzít do služeb
vzít do učení
vzít do úschovy
vzít do úst
vzít do vazby
vzít do vleku
vzít do zajetí
vzít do zaječích
vzít do záznamu
vzít do zástavy
vzít figuru, kámen (šach, dáma)
vzít iluze
vzít jed
vzít k tanci
vzít kolem krku
vzít kurs
vzít míru
vzít na (svá) ramena/bedra
vzít na byt
vzít na milost
vzít na mušku
vzít na paškál
vzít na pomoc
vzít na procházku
vzít na protiúčet
vzít na přetřes
vzít na radu
vzít na rohy
vzít na sebe
vzít na skřipec
vzít na šňůru/vodítko
vzít na úvěr
vzít na vojnu
vzít na vědomí/vědomost
vzít nohy na ramena
vzít násilím
vzít na sebe
vzít poprvé
vzít někoho/něco někam (přepravit)
vzít někomu odvahu
vzít obratem ruky
vzít odnikud
vzít odvahu
vzít ohled
vzít otisky prstů
vzít pod kontrolu
vzít pod ochranná křídla
vzít pod paží
vzít pod přísahu
vzít projímadlo
vzít pryč
vzít roha
vzít rychlý obrat
vzít s sebou
vzít se
vzít se do křížku
vzít si (chceš si mě vzít)
vzít si boty/rukavice/klobouk/šaty ...
vzít si dovolenou
vzít si krunýř
vzít si masku
vzít si muže/ženu
vzít si na mušku
vzít si na radu k srdci
vzít si na sebe
vzít si na starost
vzít si na svědomí
vzít si něco do hlavy
vzít si pod lupu
vzít si ponaučení
vzít si před sebe
vzít si slovo
vzít si stranou
vzít si taxi
vzít si za manžela/manželku
vzít si za vzor
vzít si za záminku
vzít si za úkol
vzít si život
vzít (mužnou) sílu
vzít slovo
vzít snímek
vzít stranou
vzít (někomu) tipec
vzít to zkrátka
vzít útokem
vzít v potaz
vzít v úvahu
vzít v/pod ochranu
vzít z oběhu
vzít z prodeje
vzít z přihrádky/ze šuplíku
vzít za kliku
vzít za límec
vzít za pravý konec
vzít za práci
vzít za ruku
vzít za slovo
vzít za společníka
vzít za své, zasvé
vzít za svědka
vzít za vděk, zavděk
vzít za základ
vzít ze školy
vzít zpět/nazpět
vzít ztečí
vzít zálohu

Možná se vám zdá vám možná, že se se všemi těmi ustálenými vazbami atd. zbytečně producíruji, ale není tomu tak. Tohle všechno jsem musel sebrat, projít a setřídit, než jsem pochopil, jak rčení "vzít někoho na hůl" vlastně vzniklo (protože nikde v literatuře se právě tohle nikde neuvádí). Když už to máte sesumírované, je to vlastně jednoduché, stačí doplnit jediné slovo, které se někdy po cestě ztratilo - IMHO původně tohle rčení znělo "vzít někoho na žebráckou/poutnickou hůl" (viz též rčení "dostat se na žebráckou hůl"). Je to postavené na představě, že kdo chodí o holi, je na cestách, což v dobách, kdy rčení vzniklo, dělali jen lidé bez stálého domova a majetku, o který přišli a proto museli chodit "o holi" od domu k domu a žebrat o základní potřeby.

Nakonec perlička: Ibrahím ibn Jákúb o Češích 10. století podle Františka Morkese
http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/222415
… ovšem pokud by si vzal muž za ženu dívku a zjistil, že ta byla ještě pannou, neměl prý z toho žádnou radost. A dokonce jí prý řekl, že kdyby v ní byl alespoň kousek něčeho dobrého, jistě by ji již jiní mužové požádali a o panenství připravili. Potom prý vzal hůl, vyhnal ji a tak se jí nadobro zbavil. Inu, byl teprve počátek středověku ...
24.08.2006 09:10
Lamanai
snad to tu ještě neproběhlo:

na jedno brdo
na jedno kopyto
24.08.2006 15:08
Gerzon
na jedno brdo, na jedno kopyto
"brdo" z praslovanského "b`rdo" (kde "`" představuje tvrdý znak) a to zase z indoevropského kmene "bher-" = špičatý, vyčnívající, má v češtině dva významy = 1. tkalcovský hřeben a 2. horský hřeben (z toho jméno pohoří Brdy) [Holub].

Tkalcovský hřeben tvořil technologický základ tkalcovského stavu. Struktura a tlouška tkaniny odpovídala právě požitému hřebeni. Když někdo měl/užíval jen jeden hřeben, vypadaly všechny jeho látky stejně, byly tkány "na jedno brdo" tedy za pomoci jednoho tkalcovského hřebene.

S kopytem je to skoro úplně stejné, jen s jediným rozdílem. Nepoužíval ho tkadlec ke tkaní látek, ale švec k výrobě bot. Když je šil na jednom kopytě, vypadaly všechny stejně - na jedno kopyto.

schvácený, úchvatný
Slova "chvátit, chvat, chvatný, chytat, chytrý (= původně vlastně "rychlý"), chopit, chvátat, chtít aj." mají společný původ v praslovanském "chvatiť" s významem "spěchat, honit". Původ slova je nejasný, snad zvukomalebný [Rejzek, Holub]. Příbuzné je i ruské "ochota, ochotnik" = chytání zvěře, lov, lovec.

Teď se na pár dní odmlčím, budu přes víkend na nějaké akci.
31.08.2006 12:09
Gerzon
líbat
všeslovanské slovo od základu "ljub-" s významem "libý, milý, příjemný". Předpona "po-" ve slově polibek nemá nic společného s tím, že by tento odvážný akt měl proběhnout po něčem, protože souvisí se slovesným videm

líbat - nedokončený děj = nedokonavý vid. Dokonavé (původně) líbit se časem odtrhlo od základu a vytvořilo vlastní sloveso s jiným významem, proto od si líbat muselo pomoci jinak a vytvořilo dokonavý vid pomocí předpon - políbat, ulíbat, zlíbat,slíbat. Pořád tu byl ale problém, jak rozlišit jednorázovou sérii polibků (políbat) od jednoho jediného polibku. Čeština si pomohla anachronismem - líbit už má sice jiný význam, ale políbit přetrvalo věky a zůstalo věrno svému původnímu líbacímu významu, tj. neinklinovalo k novému významu.
31.08.2006 13:19
Gerzon
:-))
31.08.2006 13:24
muclicka
.
31.08.2006 13:24
muclicka
já za ty fotky..
31.08.2006 17:39
Gerzon
Holky, nechte toho, abčas si tu čítá i Vlasta :-))
31.08.2006 21:21
muclicka
klidně si dám taky třetí jméno Vlasta, mně na tom nesejde, eva marie vlasta ..ok.tak můžů?
01.09.2006 01:34
Gerzon
muclicka napsal(a):
klidně si dám taky třetí jméno Vlasta, mně na tom nesejde, eva marie vlasta ..ok.tak můžů?
Tak na to se musíš zeptat Vlasty :-))

Konvalina napsal(a):
Gerzon napsal(a):
Holky, nechte toho, abčas si tu čítá i Vlasta :-))
Jsem svým druhým jménem také Vlasta, takže si budeme se jmenovkyní určitě rozumět. A vůbec, můžeš si za to sám, když jsi z důvodů našeho vzdělávání chlapec k zulíbání (vida, další tvar, ten tam chybí!) :-)))
Není Vlasta jako Vlasta, aspoň Vlasta si to myslí :-))
01.09.2006 01:51
Gerzon
laškovati
neboli "lašky si tropiti", původně = kejklovati, bujně skákati; základem je snad německé "lachen", říká pan Holub. Dodávám, že slovo se vyskytuje jen v češtině a slovenštině a lachen = smát se a Lachen = smích.
01.09.2006 07:39
muclicka
Vlasta říká že ano,
01.09.2006 08:19
Gerzon
muclicka napsal(a):
Vlasta říká že ano,
Toho Vlastu jsem neměl na mysli, musíš se zeptat Vlasty.
06.09.2006 01:08
Hana
já mám "zblo" - tedy dotázek ohledně něj... :o))
06.09.2006 01:24
Pomerančová
proc se rika:
- jako malej jarda
- zapis si to za usi
a kdy vznikl uzel na kapesniku jako pripominka neceho co se nema zapomenout?


06.09.2006 22:40
Gerzon
ani zbla
"Zblo" je vlastně staročeské "stblo", tedy "stéblo". To pochází z indoevropského kmene "steibh-" s významem "stéblo, stonek, kolík, kůl" [Holub, Rejzek]. Příbuzná slova: stíebas (litevsky = stéblo), stíebrs (lotyšsky = prut, hůl), stipula (latinsky = sláma), stibás (řecky = sláma). Z toho vyplývá, že je to pěkně staré slovíčko, tak si ho važte.
"Nevážím si ho ani zbla" mělo původně význam "nevážím si ho ani jako stébla", kde "stéblo" vystupovalo jako něco, co nemělo, ani pro naše spořivé předkyně, které i pro pírko přes plot hravě skálaly, žádnou cenu. Mluvčí tím naznačoval, že dotyčný má v podstatě zápornou hodnotu.

jako malej Jarda
Naši předkové poměrně často spojovali některé výrazné vlastnosti s křestními jmény:
Franta - rozpustilý, rozmařilý fešák, floutek, fintivec (ten se dostal dokonce až do ruštiny - jako "frant")
Tonda - pro naivně svatého nebo svatě naivního člověka (ty můj Tondo kolenatej!?)
Dorota - pro vulgární typ prostitutky
Filip - pro chytráka (mít Filipa)
Janek - pro zbrklého člověka
Jiřík - pro udiveného (v Jiříkově vidění)
Samson - pro siláky (silný jako biblický Samson)
Narcis - pro soběstředné muže (z řř. mytologie)
o hloupém Honzovi ani nemluvě.
Proč rezort dětsky naivních chapců/mužů vyfasoval zrovna Jarda netuším. Možná měl předobraz v nějakém skutečném naivovi toho jména, anebo všechna ostatní běžně užívaná jména byla už "rozdaná". Jednu věc vám ovšem doporučím. Nikdy tímhle rčením neoslovujte nějakého Jardu, mohlo by se ukázat, že už je velkej!

uzel na kapesniku
Čistě technicky by se dalo říci, že tento bohulibý zvyk nemohl vzniknout dříve, než se v našem kulturním prostředí všeobecně vžilo nosit po kapsách kus hadru pro každou možnou i nemožnou příležitost (asi na přelomu 18. a 19. století, ve Francii, Itálii a Španělsku ještě dříve), leč není tomu tak. Různé druhy uzlů, záseků, vrypů a vrubů se k posílení ochabující paměti používaly odjakživa (máš u mě vroubek!), takže jejich přenesení na kapesník, který byl vždy při ruce, bylo jen otázkou přirozeného historického vývoje zapřičiněného, jako mnoho jiných dějinných událostí, Velkou francouzskou revolucí. On se totiž uzel na kalhotách poměrně těžko realizuje.

Snad všechny evropské jazyky se vzácně shodují v tom, že dělají uzly na kapesníku, jen ruština ho dělá jinde. "Uzelok na pamjať" sice znamená "uzel na pamětnou" nebo "uzel pro zapamatování", ale "uzel na paměti" zní daleko lépe. To pak opravdu nejde zapomenout. Je jen otázk, kdo vám ale rozváže.

zapiš si to za uši
Tohle je skoro určitě produkt lidské všímavosti a ironie současně. No řekněte sami, které místo na neoblíkaných částech lidského těla se meje nejméně často? No přece záuší! Proto je zajisté správné si důležité věci zaznamemnat právě sem, aby ani omylem nepřišly kúhoně.

Ta ironie spočívá v tom, že když už tam ty písmenka pracně umístíte, potřebujete další osobu, aby vám je v případě potřeby přečetla. Anebo v tom, že až vás ten, kdo vás takto zaúkoloval, bude chtít vykrákat za uši, bude pro to mít tu nejvhodnější záminku: "Ukaž, podívám se, jestli sis to zapsal za uši!"
06.09.2006 22:57
Pomerančová
dekuji za vysvetleni :-)
kdyz nad tim tak premylsim, tak s uzly a vroubky asi souvisi i zarezy na pazbe a carky na tacku....
07.09.2006 06:16
muclicka
zdravím, tady Vlasta
[ << ] [ < ] [ > ] [ >> ]

Přidat názor
Avízo:
Jen pro autora

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)