Téma #229
Autor:Gerzon
Fórum:
Otázky a odpovědi
Datum publikace:18.07.2006 11:20
Počet návštěv:9098
Počet názorů:269

O původu slov a rčení
Kdysi jsem na Průvodci (blahé paměti) a na Nyxu odpovídal zájemcům na dotazy o původu slov a rčení. Pak to nějak divně skončilo a mně se po tom docela stýská. Myslíte, že by tady na Liteřře byl o něco takového zájem?

Uvádím pár odkazů na dochované otázky a odpovědi, abyste měli ánung, o co šlo:

Pučtok, ježibaba, ježkovy oči a kulový
Rampouch
Přes to vlak nejede (2)
Ovoce - druhá část
Jako z partesu
Ovoce - první část
Divoženka
Jste humorální?
Lexikologická žirafa aneb pomozte Žofce!
Pahýl
Sladkosti
Bylinky podruhé
Koření a bylinky
Být vykutálený
viz
Tintili vantili a portmonka
Kořeny a kořenová zelenina
Pokrytec
Piknik
Jít na kutě a obrtlík
Přes to nejede vlak
Češství
Karavanseráj a serail
Zloděj
Medle
Hele
Ergo kladívko
Dvojslova
Balkon
Šlendrián
Kujón a gauner
Hašašíra a mrťafa
Živůtky
Osudy českých slov 1

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Gerzon': 18.07.2006 11:22.

Názory
09.08.2006 09:01
Natasha
Gerzon napsal(a):
Natasha napsal(a):
Ráda bych věděla, proč se říká podnapilý a myslí se, že přebral, když jinak předpona pod- značí spíše to, že někdo má něčeho nedostatek nebo mu to bylo upřeno (př. podhodnocený, podměrečný).
Díky :)
Takže potvrzeno: Slovník spisovné češtiny to vykládá jako "trochu opilý".
Prožluklé eufemismy :)
Díky.
09.08.2006 09:23
Gerzon
aldebaran napsal(a):
Pro Gerzona
- rozglábit okno (otevřít dokořán),
- rozfajcnout na dvě půky (rozdělit, rozseknout),
- firhaňka (něco na způsob malé záclonky)
- babaja (regionální název pro pálení starého listí :Jdeme udělat babaju)
Díky, zařadím si to do slovníku.

Pomerančová napsal(a):
prosim, a pro cse rika : vysmátý (á) jak lečo?
Netuším, večer se podívám.

Natasha napsal(a):

Prožluklé eufemismy :)
Díky.
Vskutku nečekané!
09.08.2006 21:48
Gerzon
být vysmátý jako lečo
Myslím, že to je jen zmodernizovaná verze staršího rčení "smát se jako blázen/divý". Proč zrovna lečo? Tak to nevím, snad proto, že je barevné a tím působí vesele.

házet flintu do žita
Expresivnější forma rčení "složit zbraně", což je synonymní výraz pro "vzdát se", popřípadě "předčasně se vzdát".
Rusové v této situaci skládají zbraň (složiť oružije), Francouzi zahazují topůrko od sekerky (jeter la manche aprés la cognée), Angličané vhazují (do ringu) ručník nebo houbu (mycí, nikoliv křemenáč) a Němci házejí flintu do zrní/obilí/žita (die Flinte ins Korn werfen), takže je jasné odkud k nám toto rčení někdo hodil.

kdo uteče, ten vyhraje
Znám to jako Zátopkovo heslo, žádný odkaz v literatuře jsem nenašel.

štěstí ve hře, neštěstí v lásce
Původně (trochu závistivá, protože ten, kdo jí říká, zpravidla nevyhrává) průpovídka karetních hráčů připomínající, že kdo sedí v hospodě a holduje karbanu, nemůže casanovovat.
09.08.2006 22:03
Gerzon
Konvalina napsal(a):
Díky, to "kdo uteče, ten vyhraje" by mě ani ve snu nenapadlo spojovat se Zátopkem :-))) A co casanovovat, to je ryze Gerzonův výraz nebo je to oficiální?
No, slovník spisovné češtiny to, myslím, ještě neuvádí :-))


Na Nyxu se tak jednou za měsíc někdo na něco ještě zeptá. Třeba vás zaujme Patejdlova otázka a moje odpověď na ni:

PATEJL_CZ, 4.8.2006 22:40:14
... Nedaří se mi dopátrat rozdílů mezi spojkami poněvadž, protože a jelikož. Liší se vůbec v nějakém ohledu?

GERZON 7.8.2006 11:19:58
Dnes už jsou původní rozdíly mezi "protože - proněvadž - jelikož"
setřeny, přesto ale každé ze slov kdysi vyjadřovalo něco kvalitativně
odlišného:

Není však vhodný k sušení, protože po usušení listy značně píchají.
"Pro to" tady vyjadřuje jasnou příčinnou souvislost.
Není však vhodný k sušení, pro to (= kvůli tomu), že po usušení listy značně píchají.

Není však vhodný k sušení, poněvadž po usušení listy značně píchají.
Staročeské "poně" (= asi, možná, snad) vyjadřovalo určitou pochybnost, nebo aspoň její stín.
Není však vhodný k sušení, asi proto, že po usušení listy značně píchají.

Není však vhodný k sušení, jelikož po usušení listy značně píchají.
"Jeliko" = (původně otázka po podmínkce) "je-li kolik ... potom něco nastane"
Z hlediska staré češtiny není věta úplná, protože v ní chybí vyjádření podmínky, např.:
Není však vhodný k sušení, je-li sušen moc rychle, potom po usušení listy značně píchají.

S_M_LOMOZ 7.8.2006 13:14:48
A jen tak pro doplnění - kdy se zhruba ty rozdíly setřely? Z pramenů by to snad šlo dohledat.

GERZON 7.8.2006 16:00:42
Prameny to, k tvé smůle, neuvádějí. Jen z podstaty věci - "poně, jeliko" jsou částice staročeské - lze dovodit, že k tomu došlo tehdy, když staročeština přestala být staročeštinou a stala se češtinou. Nedošlo k tomu najednou, ale postupně, celou řadou změn, v průběhu 13.-16. století.
10.08.2006 00:26
ataman

házet flintu do žita
Expresivnější forma rčení \"složit zbraně\", což je synonymní výraz pro \"vzdát se\", popřípadě \"předčasně se vzdát\".
Rusové v této situaci skládají zbraň (složiť oružije), Francouzi zahazují topůrko od sekerky (jeter la manche aprés la cognée), Angličané vhazují (do ringu) ručník nebo houbu (mycí, nikoliv křemenáč) a Němci házejí flintu do zrní/obilí/žita (die Flinte ins Korn werfen), takže je jasné odkud k nám toto rčení někdo hodil.

takze kalk z nemciny?
10.08.2006 12:30
Gerzon
V podstatě ano, pokud se o kalku dá hovořit v souvislosti s převzatým výrazem. "Kalk" obvykle označuje jen slova, která jsou převzata doslovným překladem, nejsem si jistý, jestli tak lze označit i doslova přeložené výrazy.

Mimochodem, slovo "flinta" k nám doputovalo z angličtiny, kde "flint" označuje "křemen, pazourek". Víte někdo, jaká je tu souvislost s puškou?
10.08.2006 12:44
Humble
Něčím se ten střelný prach přeci musel podpalovat :o)
10.08.2006 12:45
Gerzon
Humble napsal(a):
Něčím se ten střelný prach přeci musel podpalovat :o)
Přihořívá.
10.08.2006 12:48
muclicka
,,
10.08.2006 14:36
Gerzon
Konvalina napsal(a):
A já se to o pušce a křemenu či pazourku dovím a nebo dozvím? Jaký je v tom rozdíl?
   vědět - mít informaci
  zvědět - získat infotmaci
 dovědět - získat infotmaci
dozvědět - získat infotmaci (zdůrazněno)
 povědět - sdělit informaci
vyzvědět - vyslídit informaci


Nevyužitá vědění:
kvědět/kevědět/kuvědět
navědět
nadvědět/nadevědět
ovědět/obvědět
odvědět/odevědět
podvědět/podevědět
provědět
protivědět
předvědět/předevědět
přesvědět
přivědět
svědět/sevědět
skrzvědět
uvědět
vevědět
zavědět
10.08.2006 14:48
Humble
svědí mě něco na zádech :o)
10.08.2006 20:15
Gerzon
Flinta, česky křesadlovka, zdrojem jiskry je křísnutí "flintu" o kov, ostatní už řekl Humble - viz

Humble napsal(a):
Něčím se ten střelný prach přeci musel podpalovat :o)
.
11.08.2006 06:18
muclicka
říkáš kraviny------------prosím vysvětlit, děkuji
11.08.2006 10:06
Gerzon
říkáš kraviny
stejně jako "říkáš voloviny nebo osloviny" vychází z toho, že zviřata jako kráva, vůl a osel byla považována za hloupé tvory (viz též nadávky: "Ty krávo!", "Ty osle!" a původně i "Ty vole!", které se časem zvrtlo v oblíbené "týwoe") . Rčení je tedy exprasivnější verzí k frázi "říkáš hlouposti, říkáš blbosti, říkáš blbiny".

Typově jde vlastně o skryté přirovnání - celá fráze by zněla: "Říkáš hlouposti jako kráva" nebo "Kbyby kráva uměla mluvit, určitě by říkala takové hlouposti, jaké říkáš ty".

11.08.2006 10:14
muclicka
děkuji, pane profesore
11.08.2006 22:56
Gerzon
rozpaky
My máme rozpaky, staří Češi měli jeden "rozpak" nebo "rozpač". Základ slova je ve slovese "páčit, rozpáčit" ve významu "rozviklat, znejistit". Slovo je výslovně českou specialitou (Rejzek), jiné slovanské jazyky na to jdou jinak:

Slováci
mají "pomykovo" (... dezorientovali osloveného a priviedli ho do pomykova). Jestli vám to připomíná český "smyk", tak to není náhoda.

Co myslíte, dají se rozpaky vyjádřit ještě nějak jinak. Schválně - zavřete oči a zkuste si v duchu sestavit vlastní "rozpačitý" slovníček. Potom ho srovnejte s dole uvedenými reverzními překlady z jiných jazyků.







************************************

Rusové
zaměšatělstvo - zmatek, rozruch
smuščenije - rozpačitost, rozpaky
nedouměnije - údiv, nechápavost
otoroľ - zmatek, překvapení, hrůza
kunfuz - ostych, zmatek, trapas
smjatenije - zmatení, poplach
stesněnije - ostych, omezení, tíseň
rasterjannosť - zmatenost, bezradnost


A neslované?

Angličané
plunge - pád, pohroužení, ponoření, potopení
abashment - zahanbení
perplexity - zmatek jako popletení
puzzle - zmatek jako záhada
nonplus - slepá ulička
quandary - bezradnost, dilema
awkwardness - nešikovnost, trapas
discomfiture - zklamání, nezdar
dilemma - dilema, problém, těžké rozhodování
uneasiness - znepokojení, trapas, obava, neklid
disconcertedness, disconcertion, disconcertment - nepokoj, neklid, vyvedení z rovnováhy
constraint - zábrany, donucení, omezení
half-cock - zmatek, nepřipravenost
embarrassment - nesnáz, potíž, svízel
quandaries - zmatky
scrape - (někde to) drhne
hesitation - váhání, nerozhodnost
scruple - skrupule, pochybnost

Němci
die Verlegenheit - nesnáze, obtíže
das Bedenken - pochybnost, obava
das Gedränge - tíseń, nával, nátlak
die Betroffenheit - zaraženost
die Bedenklichkeit - povážlivost, pochybnost
die Befangenheit - nesmělost, zaraženost
die Skrupel - skrupule, výčitky svědomí

Francouzi
embarras - tíseň, překážka, pochybnost
perplexité - zaraženost, zmatenost, bezradnost, váhavost
barguignage - nerozhodnost, váhání

Italové
confusione - zmatení, zahanbení
disagio - obtíž, nechuť
esitazione - váhání, otálení
imbarazzo, impaccio - potíž, nesnáz, překážka
smarrimento - zmatek, mdloba
confondimento - zahanbení

Španělé
vacilación - viklání, kolísání, váhíní
empacho - hanba
embarazo - tíseň, nesnáz, překážka
perplejidad - zaraženost, zmatek, váhavost
confusión - zmatek, spleť, nejasnost, záměna
cortedad - zaraženost, nedostatek odvahy
consternación - ohromení, úžas, konsternace
turbación - znepokojení, porušení
turbamiento - znepokojení


14.08.2006 17:19
Gerzon
ranní ptáče dál doskáče
Je to přísloví, které vzniklo jako rýmovaná verze rčení "být ranní ptáče", původně vlastně přirovnání "být ranný/časný jako ptáče", které je reakcí na to, že ráno jako první, ještě před východem slunce, vstávají ptáci a vyznačují si svými hlasy reviry. Večerním analogem tohoto rčení je "chodit spát se slepicemi", antonymem např. "zaspat soudný den".

Jen Angličané (A be an early-bird) a Rusové (byť rannaja ptaška) mají brzo vstávající okřídlence, Němci a Francouzi naproti tomu jen obyčejně časně vstávají, čímž mě docela zklamali. Za zmínku stojí jen německé složené slovo der Fruhlingsteher = brzostoják (to jako že stojí časně na nohou).


máš hlásek jako konipásek
Rčení, vlastně přirovnání, se dá vysvětlit dvojím způsobem. Můžete to říci o zpěváčkovi, jehož vysoký zvonivý hlas vyniká nade všechny ostatní anebo to můžete posměšně říci o někom, jehož hlas vysoký hlas se nehodí k tomu, co onen člověk dělá - např. o poddůstojníkovi, který na cvičišti falsetem prohání rekruty.

Konipas (polní nebo horský, ale je jich asi více) jsou ptáci jen o málo větší než sýkorka, kteří se vyznačují jasným zvonivým pípáním. Ostatně, můžete se na ně podívat a také si jejich hlásky poslechnout (potřebujete Real player) tady a tady.

Když to přirovnání použije v posměšném slova smyslu, je to vlastně posměšnost na druhou, protože už samotný název "konipas" je sám o sobě posměšným pojmenováním pro malého ptáčka, který "pase koně", tedy který se rád pohybuje (proč asi) v blízkosti koňských nebo dobytčích stád.

Angličané: mají zvonivý hlásek (have voice like a tinkling bell)
Němci: maji hlásek jako pěnkava (eine Stimme wie ein Buchfink haben)
Ruskové: mají hlásek jako ptáček (golosok kak u ptički)
Fracouzi: mají slabý hlásek (avoir une tuote petite voix) - čekal jsem od nich více invence

Podobný význam má přirovnání "mít hlásek/zpívat/švitořit jako ptáček".


po nás potopa
Toto rčení se přikládá Jeanne Antoinette Poisson, markýze de Pompadour. Měla to řící jako reakci na to, když jí kárali, že žije (stejně jako celý dvůr Ludvíka XV.) rozmařile a rozhazovačně.
15.08.2006 06:39
muclicka
vzal ho na hůl...................?
15.08.2006 15:32
Gerzon
Konvalina napsal(a):
Do jaké doby se dá zařadit rčení: laj mi, lhu-li?
Do doby herecké, je to uměle vytvořená věta určená k procvičování mluvidel.
15.08.2006 15:42
muclicka
já nevím, ale slyšela jsem tak mluvit na Moravě, okolo Vyškova a dál. Běžně,
[ << ] [ < ] [ > ] [ >> ]

Přidat názor
Avízo:
Jen pro autora

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)