Téma #229
Autor:Gerzon
Fórum:
Otázky a odpovědi
Datum publikace:18.07.2006 11:20
Počet návštěv:6780
Počet názorů:269

O původu slov a rčení
Kdysi jsem na Průvodci (blahé paměti) a na Nyxu odpovídal zájemcům na dotazy o původu slov a rčení. Pak to nějak divně skončilo a mně se po tom docela stýská. Myslíte, že by tady na Liteřře byl o něco takového zájem?

Uvádím pár odkazů na dochované otázky a odpovědi, abyste měli ánung, o co šlo:

Pučtok, ježibaba, ježkovy oči a kulový
Rampouch
Přes to vlak nejede (2)
Ovoce - druhá část
Jako z partesu
Ovoce - první část
Divoženka
Jste humorální?
Lexikologická žirafa aneb pomozte Žofce!
Pahýl
Sladkosti
Bylinky podruhé
Koření a bylinky
Být vykutálený
viz
Tintili vantili a portmonka
Kořeny a kořenová zelenina
Pokrytec
Piknik
Jít na kutě a obrtlík
Přes to nejede vlak
Češství
Karavanseráj a serail
Zloděj
Medle
Hele
Ergo kladívko
Dvojslova
Balkon
Šlendrián
Kujón a gauner
Hašašíra a mrťafa
Živůtky
Osudy českých slov 1

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Gerzon': 18.07.2006 11:22.

Názory
07.09.2006 08:53
Gerzon
Pomerančová napsal(a):
dekuji za vysvetleni :-)
kdyz nad tim tak premylsim, tak s uzly a vroubky asi souvisi i zarezy na pazbe a carky na tacku....
Máš další zářez ...

muclicka napsal(a):
zdravím, tady Vlasta
Tak jsi se konečně nechala přejmenovat ?
07.09.2006 16:35
Gerzon
láska prochází žaludkem
Ve vědeckém světě se tomu říká "empirické poznání". Tou "empirií" se myslí to, že je něco založeno na pozorování nebo na zkušenostech.

Když se naši předchové vraceli z dlouhých cest nebo z bojů, což bývalo dříve v podstatě jedno a totéž, bylo pořadí úkonů, které je měly po cestovních útrapách zrekonstruovat v podstatě dané a neměnné - napřed smýt prach a pot z cesty, potom se dobře napít, potom se dobře najíst, a teprve potom, eventuelně, přicházely v úvahu milostné hrátky. Žena, která se pokusila svého přicestovatele uctít v jiném pořadí, se se zlou potázala a příště už věděla, jak na to (a v tom je ta empirie).

Tak proto prochází láska žaludkem, je to prostě v lidské přirozenosti, že se napřed ukájejí životu důležité potřeby a potom (někdy) příjemná nadstavba. Ale mezi námi, taková dobrá svíčková potěší, i když přicestujete jedenáctkou z Vinohrad!


pít krev
Že je krev životně důležitá tekutina věděli naši předkové mnohem lépe než my, kteří se s ní setkáváme jen ve sterilních labotatořích nebo když se vinou své neobratnosti řízneme do prstu. Všechno, co připravovalo člověka o krev, snad s výjimkou felčarskými odborníky přikládaných pijavic, bylo považováno za zlověstné až magické.

Každý krvesaj, ať už skutečný nebo vymyšlený, měl tu nejhorší pověst a býval nadám nadpřirozenými schopnostmi, které čerpal právě z lidské krve, tedy z lidské podstaty. Ztráta krve byla smrtelná a darování krve, i jen malého množství (úpis), mívalo osudové následky. Proto všichni upíři, čerti, ďasi, démoni a iblísové šli vždy v prvé řadě po krvi, zbavili tak člověka duše, vůle a života a on jim pak musel do skonání věkův sloužit.

Takže, buďte tak hodní, zacházejte s tímto rčením opatrně! Použít ho tehdy, když vás nějaký otrapa jen tak obyčejně obtěžuje nebo otravuje, to je skoro hřích. Co pak řeknete mamince, až jí budete popisovat, jak vám ten sympatický mladík v černém vyklovl ty dva roztomilé otvůrky dole na krku? Že vám pil krev?

07.09.2006 16:41
muclicka
Tak jsi se konečně nechala přejmenovat ?----

su Vlasta od narození , určitě
07.09.2006 22:39
Gerzon
muclicka napsal(a):
Tak jsi se konečně nechala přejmenovat ?----
su Vlasta od narození , určitě
Víš to jistě? Myslel jsem, že jsi Mušlička :-))

Konvalina napsal(a):
Nikdo mi nechtěl věřit, že ta rudá skvrna je od kulmy, ale fakt byla, přísahám!!!
A to jsi ještě nebyla v podezření, že skvrnu udělalo rychlé tření kloubů sevřené pěsti, což se stalo mě, když jsem si co pubert sedřel nesnesitelně svědící vyrážku na lícní kosti.

přísahat na holý pupek
Říká se, že lidem, kteří ve válce nebo jiné živelné pohromě přišli o všechno zbyl jen "holý život". Na co jiného mohou tito lidé přísahat, když nic jiného nemají?

Ještě v češtině Bible kralické znamenal život nejen život, ale i trup nebo břicho. A optickým středem břicha je pupík. Zbytek si už domyslete sami, nebudu podceňovat vaši břišní inteligenci.
08.09.2006 18:24
Gerzon
To si za rámeček nedáš!
Za rám a na zeď se dávají diplomy, vyznamenání a vůbec všechna ta krasochvalná prohlášení vytištěná na kladívkovém nebo ručním papíře, která obvykle přijímáme v červených rourách. Věci, kterými se nechlubíme, popřípadě se za ně stydíme, strkáme pod koberec, do skříně anebo je rovnou spláchneme do záchodu. ZA RÁMEČEK si je nedáváme, protože nejde spláchnout! Zdrobnělina "rámeček" tu místo rámu vystupuje v roli ironizujícího posměšku.

Vypadat pod obraz
Pověsíte-li na zeď obraz, jedná se zpravidla o událost výsostně estetickou. I kdyby jen proto, abyste POD OBRAZ uschovali ošlivou vlhkou plesnivou skvrnu.

Nevěděl, čí je
Měli to dobře zařízené. Čeledín patřil sedlákovi, sedlák byl podaný zemanovi, zeman sloužil vyššímu šlechtici, ten byl zase manem panovníka, ten zase líbal ruce papeži a ten, aspoň teoreticky náměstkoval otci na nebesích. Každý prostě přesně věděl, kam patří, a když to náhodou zrovna nevěděl, musel být pořádně zmatený ... třeba po ráně cepem do kebule.

Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá
Přísloví a pranostiky, tato lidová moudra, jsou obrazem a zobecněním empiricky (vzpomínáte?) vypozorovaných mezilidských a meziživelných stavů. Toto přísloví neříká nic jiného než to, že když někdo ve vzteku a unáhleně, tedy ve stavu, ve kterém naseká spoustu chyb nebo zanechá spoustu stop, připravuje pro někoho jiného léčku, je ještě předtím, než past sklapne, anebo hned potom odhalen a náležitě potřestán. Kopaná jáma tu představuje nejčastější loveckou past té doby. Autor je jako u všech lidových děl neznámý, proto se jim také říká "lidová".
11.09.2006 10:48
Lamanai
Gerzone, ted nemám žádný požadavek, jen chci poděkovat za tuhle prima diskuzi... je poučná, zábavná a ty jsi spolehlivý... takže dík, rád sem budu dál chodit
11.09.2006 12:26
muclicka
.
11.09.2006 12:32
Gerzon
přej si něco, padá hvězda
Tohle je už úplně mimo etymologii, neboť jde o prastarou pověru (už staří Babylóňané ...), přesto se neuměle pokusím o vysvětlení.

Přesvědčení, že osud člověka je (zapsán) ve hvězdách je starý jako lidstvo samo, resp. jako všechna ta prastará náboženství, jejich nedílnou součástí bylo i hvězdopravectví.

Padající hvězda (svoji roli hraje i to, že jde o poměrně vzácný jev, který zrovna nenastává každý den) přibližuje kousek té hvězdné mystiky obyčejnému člověku až na dohled. V prvé řadě - žádnou škodu to nepřináší, takže asi půjde o jev člověku příznivý. Jak toho má využít? Bezprostřední užitek tento jev nepřináší, takže přínos bude nehmotný - myšlenka, nápad nebo přání.

Žijete-li ve světě, ve kterém se většina věcí vysvětluje iracionálně a mysticky - božím dílem počínaje a kouzlem konče, nebudete mít k další pověře nikdy daleko. Tak nějak mohla tato pověra vzniknout. I když - třeba si jí vymyslel nějaký kluk, aby potěšil svou milou, když zrovna neměl, co jiného by jí daroval. Nebo si nějaký kněz musel rychle vymyslet takovou odpověď, kterou by si nezadal, když dostal od zvědavého věřícího zvědavou otázku: "Otče, včera jsem viděl padat hvězdu, co to pro nás znamená?" A ono se to proti očekávání ujalo na věky věků.
11.09.2006 13:50
Gerzon
Radši se neptej, v tomto ohledu mám fantazii dosti omezenou, není to totiž námět k přemýšlení (aspoň pro mě ne :-)).
11.09.2006 15:04
Lamanai
proč je něco "z ruky"? proto, že to není na dosah?
11.09.2006 17:36
Gerzon
Výraz "z ruky" se používá ve více souvislostech, např.:

dát/pustit něco z ruky = buď něco odložit nebo nad něčím ztratit kontrolu
(říká se i "nedat něco z ruky")
vymknout se z ruky = aktivně se zbavit kontroly
dát něco z ruky do ruky = uvolnit si jednu ruku
přehazovat něco z ruky do ruky (jako horkou bramboru) = házet horkou věcí sem tam, aby vychladka (používá se i pro přeneseně horké věci)
jít z ruky do ruky = kolovat od člověka k člověku
(mít) něco z první/druhé ruky = zakoupit/dostat novou věc
dostat (ránu/to) z první ruky = dostat něco v první řadě, z počátku akce
číst z ruky = věštit
(žít) z ruky do úst = žít z výplaty, nemít úspory/rezervy/zásoby
zobat někomu z ruky = být ochočený, být na někom závislý
kreslit z/od ruky = malovat bez předlohy
vzít (to) z ruky = fotografovat něco bez stativu, s fotoaparátem v ruce
přijmout něco z rukou = dostat vyznamenání nebo dar
11.09.2006 19:19
muclicka
z ruky do huby?
11.09.2006 19:24
Pomerančová
muclicka napsal(a):
z ruky do huby?
co chyti to hned a vsechno schlamstne? jinymi slovy, ma jen to nejnutnejsi, tedy spotrebuje vsechno co uchopi do ruky a nema co odkladat na horsi casy?
11.09.2006 20:02
Gerzon
viz "(žít) z ruky do úst"
11.09.2006 21:02
muclicka
to se taky žije?
13.09.2006 10:20
Natasha
Už bylo Mít něco za lubem?
Hlavně by mě zajímalo, co je to ten lub. Díky :-)
13.09.2006 13:32
Gerzon
mít za lubem
"lub" je název pro spojení dvou dřevěných lišt, klád nebo trámů, při kterém je jeden z kusů částečně nebo úplně vložen do otvoru, drážky, žlábku, rýhy nebo vydlabaného místa připraveného pro něj ve druhém kusu. Lub může být i několikanásobný, schodovitě uspořádaný, jak je tomu např. u velkých a težkých dveří.

Dnes se tak ve "dřevozpracující" češtině říká zárubni neboli okennímu či dveřnímu rámu (česky též futro - z něm. "Futter", což mj. znamená "rámovou zárubeň" a je příbuzné s německým slovem Futteral = futrál), ale dříve se tak říkávalo všem tesařským nebo truhlářským výrobkům, které byly vyrobeny z více kusů opracovaného dřeva a spojeny "na lub", např. i dveřím, dřevěnému obložení, stropu nebo i podlaze. A v tom je řešení našeho "za lubem" - znamená to, že dotyčný má něco uschováno na málo přístupném místě a použije to, až když to nejvíce potřebuje, až když to prostě jinak nejde.

Na etymologii "lubu" se podívám večer do chytrých knih, a také na to, zda nějak souvisí s "loubím". Zajímá mě, zda loubí vzniklo z něm "Laube" nebo obráceně.

mít na někoho pifku
Pif paf - prostě a jednoduše mít chuť ho odstřelit. Bratříčkové "pif" a "paf" jsou zvukomalebná slovíčka, vzniklá jako napodobeniny zvuku při výstřelu.

Podle druhé verze je "pifka" vlastně "píka", tedy zbraň podobná halapartně na konci zakončená bodcem. Dál je to skoro stejné, jen si místo "zastřelit" doplň "zapíchnout".

Podle třetí verze jde o karetní výraz ve smyslu "přebít ho píkovým trumfem" (píky, kříže, srdce a káry).

Tak si vyber.
13.09.2006 13:49
Natasha
Díky, Gerzone :)
13.09.2006 14:56
Lamanai
no, ale obrat "mít na někoho pichku" už může navozovat úplně jiné asociace :-)))
13.09.2006 16:05
Gerzon
ještě k "za lubem"
[Holub] uvádí ještě jinou verzi. "lub" byla také také káď, ve které se ve mlýně shromažďovala semletá mouka. Za lubem se vždy našlo trochu mouky, i když káď byla už prázdná. Význam rčení se tím nemění.

"Lub" je všeslovanské slovo, které má původ v indoevropském kmeni "leubh-" s významem "loupat". Příbuzné slovo: paluba. "Loubí" příbuzné není, opravdu pochází z něm. "Laube".

Lamanai napsal(a):
no, ale obrat "mít na někoho pichku" už může navozovat úplně jiné asociace :-)))
Ona vlastně slova "píka, pikat, píchat, pikantní" apod. mají původ v latinském "pica" = straka. Všechny ty špičatosti jsou odvozeny od stračího zobáku s ostrou špičkou.
[ << ] [ < ]

Přidat názor
Avízo:
Jen pro autora

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)