Dílo #964
Autor:Dash
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.11.2003 17:03
Počet návštěv:1411
Počet názorů:7
Hodnocení:3

Requiem za duši básníka
Requiem za duši básníka


Na pitevním stole leží tělo básníka
s dojemnou bezmocí dětského těla
přimyká se k desce mramoru
k pomníku pomíjivosti
na který rýsují stíny jeho paží
obrysy labutě

Mnoha slovy opisoval život
a pouze jedno opisuje jeho zastavení
rigor mortis dodává jeho tělu
velebnosti antického rétora
jeho rty často líbající šíje múz
kdysi zářivé jak zlatý florén
zaneseny pískem
blednou v odlesku zářivek

Škvíra jeho úst jak proražený bok lodi
jak nezhojená rána
němě zeje ke stropu
a zaplňuje prostor nevyslovenými rýmy

Básníkovy myšlenky – nenarozené děti
ztrnuly v labyrintu mozku
který za okamžik vyjme cynický prosektor
a odhodí do smaltované misky
tak nedůstojné hrobky ducha

V přízračném tichu
šeptá ventilátor své requiem



Názory čtenářů
23.11.2003 17:27
Wopi
ten název by možná stačil jen jednou :)

myšlenka docela zajímavá, ale něco mi na tom nesedlo
23.11.2003 17:42
Dash
Možná ta moucha, co krouží kolem misky s vyjmutým mozkem, ta neposedí a neposedí... (k Wopi) :o)
24.11.2003 10:42
Vilda
Super - tip!
24.11.2003 12:04
Bohdan
Místy se mi sice nelíbí, ale jako celek*
24.11.2003 17:22
Diotima
...rty často líbající šíje múz...tělo s dojemnou bezmocí....má to ducha! Líbí se
mi také velmi!!*****
25.11.2003 10:40
dočka
hm,hm,je to docela dobrý, ale něco...možá ten ventilátor nebo nevím...mi tam nějak nesedí... :-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)