Šest let. Mně bylo šest let a ty jsi se probudila.
Spadla jsi do středu smyčky, která se utahuje, která se do smrti utahuje.
Přes bránu své matky, která tě tehdy porodila, spatřilas´, jak život tajemně probleskuje - - svým pozlátkem s tebou koketuje...
Šest let - - a chtěl to asi osud, abys´mě viděla umírat ( to není krutý žert - - chci zůstat po tvém boku - - nadosmrti po tvém boku ).
Až se má smyčka utáhne na doraz a život mi zmatní měděnkou, pak půjdu se smutnou milenkou, a budeme čekat - - snad těch šest roků... |