Prolog |
|
Andělé |
dnes mi ta chvíle voní po jasmínu
a zvoní
porcelánem až z daleké Číny
a ve zlatých hrstích tolik světla
že už nevěřím na smutná rána
starou účtenku popíšu řádky (jako) z Tisíce a jedné noci
a večer zapálím si svíčku
a nasadím klobouk pěkně do čela
tak takhle usínají
andělé |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|