Mě se líbí moc! Přijde mi, že když píšu, cítím to podobně...taky se odkrývám až do samého nitra, a nepřestávám, dokud si alespoň nemyslím, že "to" nemám... (i když to třeba nakonec úplně nesedí .-)))
a líbí se mi násobení na konci, nejdřív ta bolestnost - skončení až s úmrtím - a pak to odlehčení - k ránu - ano, i spánek je taková malá smrt, básnířku nám však jistě nevezme .-)
skvělá, řekla bych. vytkla bych jedině předposlední verš, trochu jsem si na něm zlomila jazyk .-) možná by bylo lepší "ve sterém" i když je to o slabiku víc... |