prosím vás, jestli jsem to někde opsala, tak mi to hned řekněte.... nějak mi to teď připadá až příliš známé...
XVII.
(meč v oko - souboj bez soků) tři roky vosku ve sklenici ob rok si sypu do kroku včerejší oběd večeřím hříběti s-pící pravou plíci dávno se v cestách ztratil Řím
Epilog
LVOP předstírá šťastný úsměv, který jí pravděpodobně nikdo neuvěří, a zase odchází. "Bože, bože, do čeho s` to duši dal..."
Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Admin', 09.08.2004 20:58.
:-) btw - tu poslední větu z epilogu jsem slýchával často ... chtělo by se mi k tomu něco dodat, ale nechci, aby to vypadalo tak důležitě ... už takhle to vypadá ...