Dílo #837
Autor:Azzazela
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:19.11.2003 14:43
Počet návštěv:1246
Počet názorů:3
Hodnocení:3

Nightmare

Je večer, koně pádí touhou
Jizvy a magie
Tvé věčné tiché pohrdání
mne jednou zabije.

Říkám sbohem
Vím jsi lepší (a nebo raděj byl ?)
a stejně je to tvoje chyba
mou lásku 's utopil
Zavřu oči, čekám na sníh
v kruhu zvadlých lilií
dávno vím, že jsem ti pro smích
a to mne ubíjí

je ráno, vrány nad zahrady
po obloze jdou
když slunce boří stínů hrady
tuším co přinesou

Den další, padá led z tvých očí
já pod ním umírám
Dál směješ se,snad něco končí
zas už nic neříkám
a stále jazyk na jazyku
a stále plyne čas
a slunce stojí v obratníku
co zrodilo se z nás

Názory čtenářů
19.11.2003 15:12
Bohdan
*
19.11.2003 15:39
Stockerka
*T*
19.11.2003 16:01
Albireo
Výborné!
Nejvíc první verš a rým magie/zabije.
Ale i dál jsou přakrásné obrazy.
*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)