Je večer, koně pádí touhou
Jizvy a magie
Tvé věčné tiché pohrdání
mne jednou zabije.
Říkám sbohem
Vím jsi lepší (a nebo raděj byl ?)
a stejně je to tvoje chyba
mou lásku 's utopil
Zavřu oči, čekám na sníh
v kruhu zvadlých lilií
dávno vím, že jsem ti pro smích
a to mne ubíjí
je ráno, vrány nad zahrady
po obloze jdou
když slunce boří stínů hrady
tuším co přinesou
Den další, padá led z tvých očí
já pod ním umírám
Dál směješ se,snad něco končí
zas už nic neříkám
a stále jazyk na jazyku
a stále plyne čas
a slunce stojí v obratníku
co zrodilo se z nás
|
|