Dílo #7863 |
Autor: | henadi |
Datum publikace: | 10.07.2004 18:24 |
Počet návštěv: | 1261 |
Počet názorů: | 4 |
Hodnocení: | 4 |
Co jen jsem to včera viděla??? |
Vyhlédla jsem z okna…
Listí šustilo jako ty nejněžnější zvonkohry přírody … …rozeznívající mysl….
Motýli rozevírající svá pestrobarevná křídla, jako vějíře španělských šlechtičen… …tak rozrušení…
Větve se klaněly jako nejoddanější poddaní svému pánovi…. …toužící splnit každé přání…
Rákosí na neklidné rozbouřené hladině se splétalo a objímalo… …vroucně jako milenci…
Na vzdušném moři podléhala chtíči temně modrá vzkypělá mračna… …jedno druhému se oddávalo…
A sténalo…
Vzdychala zem… …nasáklá ledovou vlhkostí…..
Vzdychala pára…nasycená táhlou blažeností…
……..vše přikryla voálovým hávem………….
A hladila…
Svěží stromoví……………....šumící příbojem… Kypré plody ovoce…….vonící po exotičnu… Nekonečné nebe…zbarvené do rudofialova…
…
A uprostřed toho všeho mumraje…
…se protahovaly antracitově černé prameny vlasů, jako chapadla té nejdivočejší chobotnice………..
…pohled podbarvený křišťálovými kapkami rozdával vláhu a chladivě čirou jiskrnost………..
…ševelíci rty s třešňovou hojností líbaly to bohatství fantazie………………………..
A já jsem poznala…
že jsem nevzhlédla do divoké ……roztančené zahrady……
Ale tou divokostí bylo naplněno
……..mé vzrušené nitro……… |
|
|
Počet úprav: 7, naposledy upravil(a) 'henadi', 24.10.2005 08:35.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|