| Prolog |
|---|
|
| Hluboká sebedeprese |
Její myšlenky pořád sklouzávaly k jedné osobě... měla na sebe VZTEK. Velký, hnědý (spíš dotmava) vztek. Musela na něj pořád myslet. Nešlo to zastavit. Vždy, když si vybavila ty svý nemožný kecy, ty hrozný hovadiny, co mu tam navykládala, panebože, já jsem tak blbá, tak její vztek rostl a rostl. Taky v tom byl ŽAL... Smutek nad tím, jak se nesnášela. Bylo to až groteskně absurdní, jak moc se neměla ráda. Štvalo jí na sobě úplně všechno a nevěděla, neuměla se toho za žádnou cenu zbavit. Ne, že by nesnášela to, jak vypadá, tedy to taky, ale nehrálo to takovou roli. Jenže ten mozek... nejradši by si ho vyměnila. Já jsem tak blbá, to snad ani neni možný. V poslední době si ani nic nepamatuje, nic jí nedochází. Má problémy komunikovat s ostatními - kvůli tomu, jak se nenávidí, bojí se, že to budou dělat i ostatní (a oni to dělají...časem to dělají a ona se jim nediví, i když jí to mrzí a je na sebe naštvaná ještě víc...). S každým člověkem se chová trochu jinak. Jak, TROCHU??? ÚPLNĚ!!!!!! Jak strašně touží, ach, touží po tom, mít pevný charakter, jak strašně si přeje mít se ráda, být se sebou alespoň trochu spokojená, protože ví, že potom to z ní bude vyzařovat, že je v pohodě a lidi jí budou brát... Kdyby si už aspoň vyhranila názory, proboha, a chování a vůbec.... Jseš slaboch. Slaboch a debil. Takhle tě nikdy nebude mít rád. Jak by taky moh?? Vždyť nejsi ani trochu vtipná, ani nic!! Pořád na něj musela myslet. Určitě jí nemá vůbec rád. To je jasný. Nebo je mu úplně lhostejná. Jo, to nejspíš... Proč?? Tuhle otázku si kladla snad stokrát denně.... V sebekritice opravdu vynikala... A jak jí lidi říkali (ne vžycky do očí), že je divná...a ona s nima souhlasila...
Teď jenom seděla v tom svym pitomým pokojíku a nadávala na sebe a myslela na něj, tak urputně, až si myslela, že jí praskne hlava.. pořád ho měla před sebou, všechny úžasný věci, co říkal, výrazy, který dělal, to snad ani neni možný, aby existoval tak bezvadnej člověk jako on...
A najednou ji napadlo...on je naprosto jinej než já, jsme dva úplně rozdílný lidi, nechápu, jak se se mnou vůbec dokáže bavit... vždyť on je úplně můj protiklad...
(A protiklady se přitahují??) |
|
| Epilog |
|
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Patník pro psy', 01.07.2004 13:17.
| Názory čtenářů |
29.06.2004 23:03
 Wopi 
|
praskne a ne praskně (5.řádek od konce) |
30.06.2004 07:23
 Charlien
|
hluboce sebedepresívní...* |
30.06.2004 09:53
 Teichman
|
zajímavý čtení... znám to uvědomění si, že s každým jiným jsem naprosto odlišný člověk.
t |
30.06.2004 10:31
hranostajka
|
:)* |
30.06.2004 12:10
Albireo
|
Myšlenkově hodnotím na plus, moc se mi líbí stesk hnědý (do tmava).
Abych dal tip, k tomu by bylo potřeba si to po sobě přečíst a poopravovat chyby (sklouzávaly, pitomým, aspoň, otázklu?, vždycky). K tomu spousta chyb typografických: nadbytečná 2. čárka ve 2. řádku, která pro změnu chybí na mnoha jiných místech, malá písmena na začátku věty... |
30.06.2004 18:45
Patník pro psy
|
Patník děkuje všem a to moc, vůbec ho nenapadlo, že by se to mohlo někomu líbit.. Korekce provedena, opravil co našel, on to totiž po sobě strašně nerad čte, protože to, co z něj vypadne, je většinou až moc autentické a on se občas trochu bojí... ale bude se snažit, aby se takovéhle překlepy atd. už nestaly.. |
30.06.2004 21:25
Albireo
|
Ještě čárku před co v 5. řádku a před i když o něco dál, vztek na řádku 6, mezeru před - ve funkci pomlčky a bude to dobrý. Tip už letí.
Přečíst si po sobě dílo by ovšem měla být samozřejmost, autenticitu to tím neztratí. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|