A rudovlasá královnička
v království mrtvých klopí víčka
ach, nevěřícně smutně k zemi
je přízrak, který nezdá se mi
korunka - (trochu velká) - svítí
do sychravosti, do nebytí
a svítí hořce, svítí zlatě
propastem, roklím, vlastní ztrátě,
vlasy jak vlnka, která hoří
plápolá v temnu... smutno. Co říct?
|